09.09.2008
čtk
Podle aktuální ekonomické studie by případný rozpad Belgii ročně přišel na 7,2 miliardy eur, to je zhruba 2,3 procenta hrubého národního produktu země. Takové by byly dopady rozdělení země, kterou už více než rok zmítá vleklá politická krize. Ta by podle některých hlasů mohla skončit i rozpadem Belgie, ve které vedle sebe žijí dva národy.
Podle studie by na něm více tratili Valoni, kteří by přišli o 4,9 miliardy eur ročně. Vlámy by rozdělení země stálo 1,25 miliardy eur ročně. Zbylých 1,06 miliardy by ročně postrádal dvojjazyčný bruselský region, uvedl belgický list Le Soir, který o studii informoval. Pokud by z Bruselu navíc kvůli rozpadu země odešly evropské instituce, bylo by k roční ztrátě regionu třeba připočítat dalších 6,8 miliardy eur.
Autor studie, belgický ekonom a politik Rudy Aernoudt, mimo jiné vychází z předpokladu, že rozpad země by automaticky znamenal konec přesunů peněz z bohatého vlámského severu na chudší valonský jih. Ročně se z Vlámska podle odhadu, na kterém se v roce 2006 shodli vlámští i valonští ekonomové, přesunují čtyři miliardy eur do frankofonního Valonska a 1,4 miliardy eur do bruselského regionu.
Vypočítal jsem, že počet Valonů pod hranicí chudoby by se po rozdělení země zvýšil ze 16 na 27 procent. Pokud by současná politika zůstala nezměněná, uvedl Aernoudt. Upozornil, že na rozpadu země by ale prodělalo i Vlámsko. Zhruba 1,2 miliardy eur ročně by jej stáli noví úředníci a náklady na informační kampaně, které by zvýšily povědomí o nové zemi.
Aernoudt ale propočítává i variantu, ve které se federální belgický stát nerozpadne, ale naopak se stane efektivnějším. V takovém případě by přínos pro zemi představoval 14 miliard eur ročně, což je 4,4 procenta HDP země.
Politická krize Belgii tvořenou frankofonním jihem, vlámsky hovořícím severem a dvojjazyčným Bruselem sužuje od loňského června. Tehdy se v zemi, v níž asi 60 procent z 10,5 milionu obyvatel představují Vlámové, konaly volby.
V nich i díky slibům větší autonomie pro regiony zvítězila Křesťanská, demokratická a vlámská strana. Nedokázala se však dosud dohodnout s ostatními partnery na vládní politice, která by prošla v parlamentu. Stále častěji se hovoří o možných nových volbách.
Vlámové pro svůj bohatší region chtějí větší pravomoci, mimo jiné třeba v otázce správy peněz či sociálních otázkách. Valoni se tomu ale brání, protože se obávají, že by to narušilo solidaritu v zemi a mohlo by to být krok k rozpadu země.
Autor: oez
