19.08.2008
čtk
Z první německé učebnice islámské věrouky se budou od konce srpna učit školáci z muslimských rodin v nejlidnatější německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Učebnice určená pro hodiny náboženství se jmenuje Saphir, což je přepis arabského slova „poselství“. Kniha je podle listu Süddeutsche Zeitung krokem na cestě zavádění řádné výuky náboženství pro mladé muslimy.
V některých německých spolkových zemích, podobně jako například v Rakousku, sice existuje předmět věnovaný základním znalostem o islámu, avšak jen jako výběrový, mimo hodiny náboženství. V osmdesátimilionovém Německu žije asi 3,4 milionu muslimů, většina přišla z Turecka, přesto však němečtí muslimové údajně čekali na vznik školní učebnice o islámu 30 let.
Z první takové schválené učebnice v němčině se bude o koránu v novém školním roce učit kolem 11.000 žáků. Na 200 stranách vysvětluje kniha z mnichovského nakladatelství Kösel Verlag s pomocí příběhů a kaligrafií islámský svět, objasňuje představy o Bohovi, andělech a džinech, představuje proroka Mohameda jako vzor pro všechny muslimy a vysvětluje korán.
Děti si ve výuce mají prohloubit a utřídit vědomosti, které si přinesly z domova. Potřebujeme v Německu konečně řádnou islámskou výuku náboženství, řekla jedna ze spoluautorek projektu, třicetiletá učitelka základní školy ve městě Dinslaken Lamya Kaddorová, podle níž je nová učebnice zaměřena i mezinábožensky.
Úsilí o zavedení skutečných hodin náboženství i pro žáky z islámských rodin však naráží na organizační či personální problémy a částečně na odpor samotných muslimů.
Velkým problémem je nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Na 750.000 muslimských žáků v Německu připadá jen 150 učitelů s příslušnou aprobací. Podle odhadů by jich bylo třeba alespoň 3000. Nyní se však učitelství se zaměřením na výuku islámu studuje jen na třech univerzitách – v Münsteru, Osnabrücku a Erlangenu – a ani do budoucna to nevypadá nadějněji. Středoškolské vzdělání získají zhruba tři procenta všech mladých německých muslimů, a ani ti často nejdou na vysokou školu.
Výuka islámu bude mít v Porýní nadále čistě informativní a věcný charakter a bude se lišit od hodin náboženství pro katolíky a protestanty. Někteří muslimové varují před rozředěním látky, jakýmsi islámem light či euroislámem, a přejí si, aby výuka islámu zůstala v odpovědnosti samotných muslimských komunit. Ti umírněnější naopak ve školní výuce vidí možnost, jak mladé muslimy uchránit před vlivem extremistických proudů.
Zavádění islámské věrouky do škol také brání organizační roztříštěnost muslimů. Podle německé ústavy musí být výuka náboženství ve shodě se zásadami náboženských společenství. Na rozdíl od křesťanských církví však němečtí muslimové nejsou centrálně organizováni a nedokážou se na těchto základních představách shodnout.
Němečtí muslimové poprvé žádali zavedení učebních materiálů pro muslimy podle FAZ už v roce 1978. Učitel islámu z Osnabrücku Bülent Ucar vidí příčinu pomalého pronikání islámu do škol i v malé vstřícnosti politiků. Politici prostě dlouho počítali s tím, že přistěhovalci se vrátí do své vlasti, a proto jednoduše neviděli nezbytnost takové výuky, uvedl Ucar.
Proto podle něj učitelé islámu dlouho pracovali v provizorních podmínkách. Například v Severním Porýní-Vestfálsku se tak nyní nepovinné výuky islámu účastní jen tři procenta muslimských žáků. To je příliš málo, míní pedagog.
Autor: oez
