19.08.2008
čtk
Německé firmy uzavírají nebývale vysoký počet smluv o učebním poměru. Ve východní části země však počet stagnuje a místní živnostníci se potýkají s výrazným nedostatkem zájemců o vyučení. Tisícovky učebních míst tak zůstávají neobsazeny. Firmy v regionu se kvůli hrozícímu akutnímu nedostatku absolventů základních a reálných škol pokoušejí získat mladé pracovníky z Polska, informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Skutečné přeshraniční mobilitě učňů ale brání neexistující volný pohyb pracovních sil přes východní hranici Německa.
Aktuální statistiky podle listu dokazují, že zejména v nových spolkových zemích začíná přibývat neobsazených učebních míst. Na mladé uchazeče jich marně čeká kolem 1500. Například jenom v Chotěbuzi nyní zůstává neobsazeno přes 170 učebních míst, což je dvojnásobek oproti loňskému roku. Za dva až tři roky to bude ještě horší, obává se předseda chotěbuzské živnostenské komory Peter Dreissig. V Německu totiž kvůli slabým populačním ročníkům klesá počet dětí ukončujících povinnou školní docházku.
Ještě před deseti lety bylo ve východních spolkových zemích 250.000 uchazečů o učební místa, kdežto v září jich bude podle odhadů jen 135.000. To je pokles o 46 procent. Momentálně nemáme žádný recept, jak s problémem nedostatku odborných sil na východě naložit, přiznává Friedrich Esser z německého ústředního svazu německých živnostníků.
Celkový počet uzavřených smluv o učebním poměru v Německu přitom roste a loni bylo do učení přijato 625.900 učňů, což je druhý největší počet od znovusjednocení Německa. Rostoucí poptávka po učních však naráží na stále nižší nabídku, a tento problém se prý se zpožděním několika let projeví i v západoněmeckých spolkových zemích. Sestupný trend údajně už začal a v roce 2011 se i na západě ještě urychlí, neboť počet absolventů základních a reálných škol tu klesne z dnešních 530.000 na 450.000.
Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat obrácení trendu, kdy mladí lidé odcházejí za prací z východních částí Německa do západních, uvažují východoněmecké živnostenské firmy už nyní o nabírání polských učňů. Šlo by o výměnu učňů, která se osvědčila například v příhraničních regionech sousedících se státy Beneluxu. Zatím se ale nedospělo dál než k pilotním projektům regionálních živnostenských komor a podpisu několika smluv o přeshraniční spolupráci ve vzdělávání.
Pro polské i české učně přitom německý pracovní trh není volně přístupný, neboť se na ně vztahují omezení, jimiž Německo chrání svůj pracovní trh a která chce ponechat v platnosti až do roku 2011, byť se od nového roku regulace přestane vztahovat na vysokoškoláky.
Představitelé německého průmyslu tuto částečnou liberalizaci považují za nedostatečnou. Zástupci řemesel sice souhlasí s prodloužením ochrany pracovního trhu o další dva roky, ale právě učni podle nich měli být z těchto pravidel vyňati.
Sociálnědemokratický ministr práce Olaf Scholz v červenci výjimku alespoň pro mladé uchazeče o výuční list z východu odmítl s tvrzením, že v Německu je naopak mnoho uchazečů, kteří už dlouho čekají na vhodné učňovské místo.
Poté, co se pro zaměstnance z osmi zemí východní části EU otevřela k 1. červenci Francie, chrání svůj pracovní trh už jen tři státy – Německo, Rakousko a Belgie. Poslední možné ochranné období má platit od 1. května 2009 do 30. dubna 2011.
Autor: oez
