Směrnice o univerzální službě, soukromí a elektronických komunikacích

16.07.2008
Euroskop

13. listopadu 2007 byl Komisí představen tzv. telekomunikační balík. Jedním z návrhů, které přináší, je i návrh směrnice, která mění směrnice č. 22/2002 a č. 58/2002. Hlavními cíli návrhu jsou posílení ochrany spotřebitelů a práv uživatelů a posílení ochrany soukromí a osobních údajů jednotlivců v odvětví elektronických komunikací.

Návrh směrnice měnící směrnici o univerzální službě a směrnici o soukromí a elektronických komunikacích

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení 2006/2004/ES o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (KOM(2007)628 v konečném znění)

13. listopadu 2007 byl komisařkou Viviane Reding představen tzv. telekomunikační balík. Jedním z návrhů, které přináší, je i návrh směrnice, která mění směrnice č. 22/2002 a č. 58/2002. Hlavními cíli návrhu jsou posílení ochrany spotřebitelů a práv uživatelů a posílení ochrany soukromí a osobních údajů jednotlivců v odvětví elektronických komunikací. Kromě tohoto návrhu je součástí telekomunikačního balíku i návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský úřad pro trh elektronických telekomunikací, návrh směrnice, kterou se mění směrnice č. 19/2000, č. 20/2000 a č. 21/2000, posouzení dopadů (SEK(2007)1472) a sdělení stanovující hlavní směry politiky a informující o veřejných konzultacích.

1. Legislativní pozadí

Návrh je jedním z pěti textů, které jsou součástí telekomunikační legislativní reformy. Tato reforma jako celek obsahově vychází z dokumentu, který v červnu 2005 Komise představila pod názvem „i2010: Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost a jenž se stal novou strategií na podporu otevřeného a konkurenceschopného digitálního hospodářství. Zároveň byla v iniciativě i2010 zmíněna potřeba reformy předpisového rámce (coby jeden z hlavních cílů v odvětví elektronických komunikací). Koncem roku 2005 byla rovněž zahájena veřejná konzultace. Zúčastněné strany v ní byly požádány, aby předložily své názory na všeobecná témata související s regulací elektronických komunikací. V lednu 2006 proběhlo veřejné slyšení, během něhož bylo podáno více než 160 připomínek.

Názory vycházející ze zmíněných konzultací byly zohledněny ve zprávě o fungování předpisového rámce pro sítě a služby elektronických komunikací, kterou Komise představila 29. června 2006. Tato zpráva vycházela z povinnosti Komise provádět pravidelné přezkumy. Zpráva sice na jedné straně vyzdvihuje mnohé pozitivní přínosy současného právního rámce, ale na straně druhé poukazuje na existující prostor pro zlepšení v oblasti ochrany a bezpečnosti spotřebitele. Vydáním tohoto dokumentu došlo k zahájení dalšího kola veřejných konzultací, jež trvalo do října 2006, kdy bylo završeno veřejným pracovním setkáním, na němž zúčastněné strany znovu vyjádřily své názory. Komise obdržela celkem 224 odpovědí.

Předložený návrh směrnice podléhá proceduře tzv. spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Z toho vyplývá, že po zveřejnění Komisí byl dokument odeslán Evropskému Parlamentu a Radě. Za návrh je v Komisi odpovědné Generální ředitelství (DG) pro informační společnost a média, v jehož čele stojí komisařka Viviane Reding (Lucembursko). V Radě návrh spadá pod její formaci pro dopravu, telekomunikace a energii. Pro Parlament byl hlavním zpravodajem určen Malcolm Harbour (Velká Británie, EPP-ED), jenž je členem odpovědného Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO). K návrhu se na půdě Parlamentu může vyjádřit také Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT), Výbor pro právní záležitosti (JURI), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE), Výbor pro hospodářství a měnu (ECON) a Výbor pro průmysl, výzkum a energetika (ITRE).

2. Formální struktura legislativního návrhu

Dokument, který Komise vydala, sestává ze dvou hlavních částí a tří příloh. Na jedné straně jde o důvodovou zprávu, v níž Komise vysvětluje své důvody, které ji k předložení návrhu na změnu směrnic č. 22/2002 a č. 58/2002 vedly. Zároveň jsou zde stručně popsány hlavní cíle, jichž chce Komise tímto textem dosáhnout. Druhou částí dokumentu je samotné znění návrhu nařízení. Návrh sestává z šesti článků. První článek se zabývá změnami, které by měly nastat ve směrnici č. 22/2002. Článek druhý obsahuje výčet změn ve směrnici č. 58/2002. Třetí článek doplňuje nový stručný bod do přílohy nařízení č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele. Zbylé tři články se zabývají provedením do vnitrostátních právních předpisů, vstupem v platnost a určením. Text má též tři přílohy.

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

3.1 Změny ve směrnici o univerzální službě

V návrhu se pozměňují dvě směrnice. Nejdříve jsou v článku 1 předloženy změny, které by měly nastat ve směrnici č. 22/2002 o univerzální službě. Dojít by mělo především ke zlepšení průhlednosti ve prospěch spotřebitelů. Operátorům by se měla stanovit povinnost zveřejňovat ve snadno přístupné formě odpovídající a aktuální informace tak, aby měli koncoví uživatelé při výběru služby k dispozici všechny informace, a mohli tak využít všech výhod, které přináší technologický vývoj. V souvislosti s tím by měly vnitrostátní regulační orgány získat pravomoc požadovat od operátorů průhlednější sazby a pravomoc stanovit minimální úrovně kvality služeb síťového přenosu pro koncové uživatele.

Zároveň by mělo dojít k usnadnění přístupu k elektronickým komunikacím pro zdravotně postižené uživatele. V současné době mají členské státy pouze možnost přijmout zvláštní opatření ve prospěch zdravotně postižených. Text navrhuje, aby se z možnosti stala povinnost. Vnitrostátní regulační orgány by měly získat pravomoc požadovat od operátorů zajištění rovnocenného přístupu pro zdravotně postižené koncové uživatele.

Text by měl také zajistit základní konektivitu a kvalitu služeb a snazší změnu dodavatelů ze strany spotřebitelů (například posílením ustanovení o přenositelnosti čísel). Dále je v textu podpořen přeshraniční přístup, což by mělo přispět k dotvoření vnitřního trhu a rozvoji evropského telefonního číslovacího prostoru (ETNS).

3.2 Změny ve směrnici o soukromí a elektronických komunikací

Článek 2 návrhu se zabývá změnami, které by měly nastat ve směrnici č. 58/2002 o soukromí a elektronických komunikacích. Návrh stanovuje oznamovací povinnost, která by měla být udělena provozovatelům sítí a poskytovatelům internetových služeb v případě porušení bezpečnosti, které by mohlo vést ke ztrátě nebo jinému narušení osobních údajů koncových uživatelů. Dále musejí být uživatelé informováni o vhodných opatřeních, jež mohou učinit za účelem minimalizace případných následků, jež by mohly v důsledku narušení bezpečnosti vzniknout.

Důležité je také opatření, které je zaměřeno proti nevyžádané e-mailové poště, čili tzv. spamu. Zejména poskytovatelé internetových služeb by totiž měli získat možnost podávat na spammery žaloby.

Ošetřena je i problematika spywaru a dalších škodlivých programů. I nadále by mělo být jejich používání zakázáno, a to bez ohledu na způsob instalace do uživatelova zařízení.

4. Stav legislativního procesu

Návrh směrnice Komise představila spolu s ostatními texty tzv. telekomunikačního balíku 13. listopadu 2007. Ve stejný den byl předán Radě a Evropskému parlamentu.

Rada návrh doposud zařadila do svého programu dvakrát. První z těchto zasedání se uskutečnilo ve dnech 29.-30. listopadu a 3. prosince 2007, druhé pak 12. června 2008.

Na půdě Evropského parlamentu doposud došlo pouze k určení jednotlivých zpravodajů (Malcolm Harbour, Velká Británie, EPP-ED v IMCO; Sophia in’t Veld, Nizozemsko, ALDE v ECON; Reino Paasilinna, Finsko, PES v ITRE; Manolis Mavrommatis, Řecko, EPP-ED v CULT; Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Polsko, PES v JURI a Alexander Alvaro, Německo, ALDE v LIBE). V Parlamentu zatím neproběhlo kompletní první čtení. Návrh by se nicméně měl objevit na programu plenárního zasedání již 2. září 2008, kdy by mělo dojít k předložení Harbourovy zprávy, jejíž návrh autor zveřejnil 14. dubna 2008. Hlasování o návrhu by pak mělo proběhnout na následujícím zasedání Parlamentu, které proběhne ve dnech 22.-25. září 2008.

5. Očekávaný vývoj

Pokud návrh bude přijat plénem Evropského parlamentu, pak by se měl stát předmětem jednání Rady. Komise vyjádřila názor, že celý telekomunikační balík by měl vstoupit v platnost před koncem roku 2009. Dá se však očekávat, že během legislativního procesu dojde k určitým zpomalením. Telekomunikační balík je pro řadu aktérů velmi kontroverzní a předpokládají se poměrně ostré spory. Očekávaná doba přijetí je tedy spíše orientační.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

EU± // Evropská digitální agenda

Digitální ekonomika je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí lidské činnosti. Pandemie covidu-19 z tohoto hlediska hrála zásadní roli a je vysoce pravděpodobné, že přechod do virtuálního světa bude nadále

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

👉 Již v sobotu se od 17:30 v prostorách Fakulty sociálních studií v Brně uskuteční akce s názvem Česko tváří Evropy: veřejná diskuse k předsednictví České republiky v Radě EU. Pozvání do diskuse přijali:
➡ Michaela Šojdrová, poslankyně Evropského parlamentu
➡ Markéta Pitrová, docentka na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na FSS MU
➡ Jan Jakovljevič, Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU

Těšíme se na vás spolu s Kancelář Evropského parlamentu, Europe Direct Brno, Eurocentrum Brno a Evropské příležitosti pro mladé!
... Zobrazit víceZobrazit méně

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.