Směrnice o předpisovém rámci, přístupu a o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

16.07.2008
Euroskop

Tzv. telekomunikační balík byl Komisí představen 13. listopadu 2007. Skládá se ze tří legislativních návrhů, jednoho sdělení a jednoho doporučení. Jedním z legislativních textů je i návrh směrnice, jejíž zavedení by mělo vést například k účinnější správě rádiového spektra či k funkčnímu oddělení přenosu od samotných telekomunikačních služeb.

Návrh směrnice, kterou se pozměňují směrnice o předpisovém rámci, přístupu a o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (ES) č.21/2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice (ES) č.19/2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice (ES) č.20/2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (KOM(2007)697 v konečném znění)

Návrh směrnice je součástí tzv. telekomunikačního balíku, jenž byl Komisí představen 13. listopadu 2007, a má za úkol dosáhnout účinnější správy rádiového spektra a usnadnit operátorům přístup k tomuto spektru. Dále by měla směrnice zajistit, aby regulace byla jednodušší a účinnější. Komise by za pomoci této směrnice ráda dosáhla také důslednějšího dodržování pravidel EU a dotvoření vnitřního trhu s elektronickými komunikacemi.

1. Legislativní pozadí

Návrh byl představen 13. listopadu 2007 ústy komisařky pro informační společnost a média Viviane Reding. Je jedním z textů, jež jsou součástí tzv. telekomunikačního balíku, který sestává ze tří legislativních návrhů, posouzení dopadů a sdělení stanovujícího hlavní směry politiky a informujícího o veřejných konzultacích.

Reforma vychází svým základním směřováním z několika textů. Jedním z nich je dokument, který Komise vydala v červnu 2005 pod názvem „i2010: Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost. Tento text stanovil strategii pro politiku týkající se elektronických komunikací. Jedním z hlavních pilířů iniciativy i2010 je vybudování jednotného evropského informačního prostoru, k čemuž by měla vést mj. i předložená reforma.

Dalším významným dokumentem je zpráva o fungování předpisového rámce, kterou Komise vydala 29. června 2006 v rámci své povinnosti pravidelně provádět přezkum. Přestože zpráva poukazuje i na výhody současného právního rámce, zároveň upozorňuje i na některé překážky, které brání k plnému naplnění cílů, jež si EU v oblasti elektronických komunikací vytkla. Ve zprávě je uvedeno, že stále ještě není vytvořen vnitřní trh telekomunikací, protože řada aspektů je nadále regulována na vnitrostátní úrovni.

Nejen předložený návrh, ale také celá reforma dále vycházejí z konzultací zúčastněných stran a posouzení dopadů. Konzultace měla dvě fáze. V první fázi byla vyhlášena výzva k podávání podnětů, během níž v lednu 2006 proběhlo veřejné slyšení za účasti více než 440 účastníků a bylo podáno na 160 připomínek. Názory, které z tohoto procesu vzešly, byly zohledněny při přípravě zprávy Komise o posouzení dopadů z června 2006. Zveřejněním tohoto dokumentu byla zahájena druhá fáze veřejné konzultace, jež trvala do října 2006. V říjnu 2006 se konalo veřejné pracovní setkání, na němž zúčastněné strany vyjádřily svůj názor na konzultované dokumenty.

Návrh nařízení podléhá proceduře tzv. spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Z toho vyplývá, že po představení Komisí byl dokument odeslán Evropskému parlamentu a Radě. Za návrh je v Komisi odpovědné Generální ředitelství (DG) pro informační společnost a média, v jehož čele stojí komisařka Viviane Reding (Lucembursko). V Radě tento návrh spadá pod její formaci pro dopravu, telekomunikace a energii. Pro Parlament byla určena jako hlavní zpravodajka Catherine Trautmann (Francie, PES), která je členkou odpovědného Výboru pro průmysl, výzkum a energetika (ITRE). K návrhu se na půdě Parlamentu může vyjádřit také Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), Výbor pro Kulturu a vzdělávání (CULT), Výbor pro právní záležitosti (JURI), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výbor pro hospodářství a měnu (ECON).

2. Formální struktura legislativního návrhu

Dokument, jejž Komise předložila, sestává ze dvou hlavních částí a dvou příloh. Na jedné straně jde o důvodovou zprávu, v níž Komise vysvětluje své důvody ke změnám ve směrnicích č. 19/2002, č. 20/2002 a č. 21/2002. Zároveň jsou zde stručně popsány hlavní cíle, jichž chce za pomoci navrhovaných opatření dosáhnout. Druhou částí dokumentu je samotné znění návrhu směrnice.

Návrh sestává ze sedmi článků. První článek se týká změn, jež by měly nastat ve směrnici č. 21/2002, druhý článek se zabývá změnami ve směrnici č. 19/2002 a třetí článek je věnován úpravám ve směrnici č. 20/2002. Článkem 4 se ruší nařízení č. 2887/2000. Zbylé tři články se zabývají provedením do vnitrostátních právních předpisů, vstupem v platnost a určením.

Návrh má také dvě přílohy. Obě se týkají přílohy směrnice č. 20/2002 – z původně jedné přílohy je navrženo vytvořit dvě. (Obě původní text pozměňují a doplňují.)

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

3.1 Změny ve směrnici č. 21/2002 (rámcová směrnice)

1. Článek 1 obsahuje změny tzv. rámcové směrnice č. 21/2002. Jedním z cílů těchto změn je nový přístup ke správě spektra. Měl by být zvolen pružnější přístup, jenž by umožnil využít hospodářský potenciál lepšího využívání spektra i jeho výhod pro společnost a životní prostředí. Podle návrhu by také měla být posílena úloha Komise v oblasti nápravných opatření ukládaných vnitrostátními orgány, což by mělo vést k důslednější regulaci vnitřního trhu elektronických komunikací. V tomto směru by měla Komise spolupracovat s navrhovaným úřadem EECMA, který by plnil úlohu poradního orgánu (viz Nařízení zřizující Evropský úřad pro trh elektronických komunikací). Co se týče vnitrostátních regulačních orgánů, měly by být posíleny jejich pravomoci za účelem efektivnějšího prosazování předpisů.

2. Návrh se zabývá také bezpečností. Ta by měla být posílena ve prospěch uživatelů. Používání elektronických komunikací by mělo být po revizi směrnice spolehlivé a bezpečné. Také v této oblasti by měl s Komisí spolupracovat úřad EECMA, jenž by měl formou odborného poradenství přispívat k harmonizaci příslušných opatření týkajících bezpečnosti.

3. Návrh také přináší opatření, která by měla vést větší nezávislosti vnitrostátních regulačních orgánů. Jedním z nich je i stanovení pravidel propuštění ředitele regulační orgánu. Dalším opatřením je omezení vlivu veřejných orgánů na každodenní řízení regulačního orgánu. Zajištěn by měl být také nezávislý rozpočet a dostatečné množství lidských zdrojů.

3.2 Změny ve směrnici č. 19/2002 (přístupová směrnice)

Hlavní změnou je možnost zavedení funkčního oddělení síťových aktivit od samotných telekomunikačních služeb jako nápravného opatření, jež mohou vnitrostátní regulační orgány uložit poté, co je schváleno Komisí, která si za tímto účelem musí vyžádat stanovisko úřadu EECMA.

3.3 Změny ve směrnici č. 20/2002 (autorizační směrnice)

Změny se týkají převážně uvedení dané směrnice v soulad s novou politikou správy spektra. Měl by být zjednodušen přístup ke spektru. Jsou také objasněna ustanovení, jimiž se řídí přidělování spektra jednotlivým provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání, a je stanoven postup pro zajištění hladkého přechodu (do pěti let) k plnému obchodování se spektrem. Dále je obsažen návrh na vytvoření účinného postupu pro podniky, které potřebují práva na užívání spektra k poskytování celoevropských služeb.

4. Stav legislativního procesu

Návrh je projednáván v rámci procedury spolurozhodování. Rada pro dopravu, telekomunikace a energetika se dosud návrhem zabývala dvakrát. Nejdříve na jednání, které se uskutečnilo ve dnech 29.-30. listopadu 2007 a 3. prosince 2007 a poté na jednání, které proběhlo 12. června 2008.

V Parlamentu došlo k určení hlavní zpravodajky (Catherine Trautmann, Francie, PES v ITRE) a dalších zpravodajů ve výborech (Karsten Friedrich Hoppenstedt, Německo, EPP-ED v ECON; Marian Zlotea, Rumunsko, EPP-ED v IMCO; Ignasi Guardans Cambó, Španělsko, ALDE v CULT; Manuel Medina Ortega, Španělsko, PES v JURI a Syed Kamall, Velká Británie, EPP-ED v LIBE).

23. dubna 2008 představila zpravodajka Catherine Trautmann návrh své zprávy. První parlamentní čtení však dosud neproběhlo. Zpráva by se na program plenárního zasedání měla dostat 2. září 2008. Hlasování o návrhu by pak mělo proběhnout na zasedání, které bude bezprostředně následovat, a to ve dnech od 22.-25. září 2008.

5. Očekávaný vývoj

Pokud návrh bude přijat plénem Evropského parlamentu, tak bude podle pravidel procedury spolurozhodování předložen k projednání v Radě. Komise vyjádřila názor, že celý telekomunikační balík by měl vstoupit v platnost před koncem roku 2009. Dá se však očekávat, že během legislativního procesu dojde k určitému zpomalení. Telekomunikační balík je pro řadu aktérů velmi kontroverzní, a předpokládají se proto poměrně ostré spory.

Argumentace se v tomto případě vede převážně mezi státními monopoly, které jsou sdružené v organizaci ETNO (European Telecommunications Network Operators‘ Association) a novými operátory, kteří jsou zastřešeni asociací ECTA (European Competitive Telecommunications Association). Nejvíce se hovoří o tom, zda funkční separace nakonec nebude překážkou investicím do telekomunikačních sítí. Dále je také vedena debata, zda se nejedná o přílišný zásah do institutu vlastnictví. Jelikož se právě proti tzv. unbundlingu zvedla velká nevole (i ze strany některých komisařů), tak Komise tuto možnost navrhuje až jako poslední možné řešení.

Vzhledem k těmto skutečnostem je proto nutno očekávanou dobu přijetí textu považovat spíše za orientační.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality