Přístup k přepravním soustavám pro zemní plyn

12.07.2008
Euroskop

19. září 2007 představila Komise v rámci tzv. třetího liberalizačního balíku i návrh nařízení, na jehož základě by měla vzniknout organizace Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu. V textu je rovněž vyjádřen záměr vybudovat skutečné maloobchodní trhy s plynem a zajistit přístup třetích stran k LNG terminálům a skladovacím zařízením (včetně opatření, která by měla vést k vyšší bezpečnosti dodávek zemního plynu).

Návrh nařízení upravujícího podmínky přístupu k přepravním soustavám pro zemní plyn

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č.1775/2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (KOM(2007)532 v konečném znění)

19. září 2007 představila Komise v rámci tzv. třetího liberalizačního balíku i návrh nařízení, na jehož základě by měla vzniknout organizace Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu. V textu je rovněž vyjádřen záměr vybudovat skutečné a funkční maloobchodní trhy s plynem. Návrh se věnuje také otázce skladovacích zařízení na plyn a tzv. LNG terminálů. U těch by mělo dojít především k ošetření pravidel přístupu třetích stran. Za velmi důležitou Komise v dokumentu označuje potřebu bezpečnosti dodávek plynu.

1. Legislativní pozadí

Snaha EU o liberalizaci trhu s elektřinou a plynem trvá již deset let. V červnu 2003 vstoupily v platnost normy, které platí doposud. Komise se zaměřila na pravidelné sledování jejich fungování. Zároveň uspořádala Madridské fórum, kde se pravidelně scházeli zástupci ministerstev, vnitrostátních regulačních orgánů, Komise, provozovatelů přenosových a přepravních soustav, dodavatelů, obchodníků, spotřebitelů, odborů, uživatelů sítí a energetických burz.

8. března 2006 Komise představila zelenou knihu „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (KOM(2006)105). Ta vycházela z podnětu Evropské rady, která na konci roku 2005 vyzvala Komisi k vypracování nové podoby evropské energetické politiky. Dne 10. ledna 2007 pak Komise, po podrobném energetickém šetření a veřejných konzultacích, přijala závěrečnou zprávu, která obsahovala i soubor opatření, která by měla vést k nové energetické politice. Ve stejný den Komise vydala i sdělení „Energetická politika pro Evropu (KOM(2007)1), kde jí byla zdůrazněna potřeba dokončení procesu liberalizace vnitřního trhu s elektrickou energií a plynem.

Na zasedání Evropské rady na jaře 2007 bylo rozhodnuto o pověření Komise k navržení dalších možných opatření. Mezi mnoha požadovanými cíli bylo například účinné oddělení dodavatelských a výrobních činností od provozování sítě a vytvoření nezávislého mechanismu pro spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů.

10. července 2007 vyjádřil Evropský parlament ve svém usnesení společné energetické politice podporu. Vyslovil však také názor, že mezi trhem s elektřinou na jedné straně a zemním plynem na straně druhé jsou rozdíly, které musejí být při vytváření společné politiky vzaty v potaz.

Předložený legislativní návrh je předmětem tzv. spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Na straně Komise je za návrh odpovědné Generální ředitelství (DG) pro energetiku a dopravu, na straně Rady její formace pro dopravu, telekomunikace a energetiku a v případě Evropského parlamentu jde o Výbor pro průmysl, výzkum a energetika (ITRE). O stanovisko byly v Parlamentu požádány i Výbor pro hospodářství a měnu (ECON), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

2. Formální struktura legislativního návrhu

Dokument se skládá ze dvou hlavních částí. V úvodu jsou popsány především náležitosti související se samostatným aktem, tedy legislativní pozadí návrhu, důvody vedoucí k liberalizaci apod. Druhou částí dokumentu je samotný návrh nařízení, jenž sestává ze dvou článků; první článek se zabývá změnami, které by měly nastat v nařízení č. 1775/2005 a druhý pak nezbytnými „organizačními záležitostmi týkajícími se uvedení směrnice v platnost.

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

1. Návrh nařízení by měl vést k účinné spolupráci provozovatelů přepravních soustav. Za tím účelem by mělo dojít k vytvoření Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu. Komise si v tomto směru vzala za příklad stávající organizace, jako je např. Přeprava zemního plynu v Evropě (GTE) nebo Evropské sdružení pro usměrňování výměny energie – plyn (EASEE-Gas). Komise považuje spolupráci provozovatelů přenosových soustav v těchto organizacích za přínosnou, avšak zároveň vnímá její omezení, která přinášejí určité potíže (nehody sítí, výpadky elektřiny apod.). V rámci nově vzniklé organizace by mělo především dojít k vypracování tržního a technického kodexu tak, aby byly tyto dokumenty závazné a zabývaly se všemi relevantními oblastmi. Zároveň by měla plánovaná spolupráce provozovatelů vytvořit rámec pro stanovení, financování a řízení výzkumných a inovačních činností. Stejně tak by měla ze spolupráce vyplynout možnost dlouhodobě plánovat investice do rozvoje soustav.

2. Text počítá i se zjednodušením procesu žádostí o výjimky, které umožňují na předem stanovené období vyjmout větší novou infrastrukturu z působnosti pravidel o regulovaném přístupu pro třetí strany.

3. V návrhu se hovoří též o záměru harmonizovat přeshraniční přístup k zákazníkům, což by mělo vést k lépe fungujícím maloobchodním trhům.

4. Úpravy se v dokumentu dotýkají také skladování zemního plynu. Komise zde navrhuje učinit obecné zásady přístupu třetích stran ke skladovacím zařízením, jež byly dohodnuty na Madridském fóru, právně závaznými. U skladovacích zařízení, která jsou nyní součástí dodavatelských podniků, by mělo dojít k právnímu a funkčnímu oddělení provozovatelů. Z důvodu eliminace nejasností existujících v oblasti podílu kapacity (skladovacích zařízení) nabízené na trhu text navrhuje udělit pravomoc definovat kritéria pro přístup třetích stran členským státům. Tato kritéria by měla být zveřejněna.

5. Komise považuje za důležitou úlohu LNG terminálů. V této oblasti je hlavním cílem dokumentu stanovení jasně definovaných pravidel pro přístup třetích stran. Definuje, jak by měli provozovatelé LNG terminálů nabízet služby pro přístup a jak přidělovat kapacitu. Zdůrazněny jsou též požadavky na průhlednost všech pravidel.

6. Poslední zásadní otázka, jíž se návrh nařízení věnuje, je otázka posílení bezpečnosti dodávek plynu. Proto je podle názoru Komise nutné, aby existovaly dostatečné dovozní a skladovací kapacity. Text by měl v tomto směru posílit opatření platné směrnice č. 67/2004, jež členským státům ukládá povinnost podávat hlášení o bezpečnosti dodávek zemního plynu a o regulačním rámci (kvůli posílení investic). Každý provozovatel skladovacích zařízení by měl mít povinnost denně zveřejňovat množství využitelného plynu ve svých zařízeních. Současně by měla být provozovatelům přepravních soustav udělena povinnost vypracovávání výhledů přiměřenosti soustav pro každé léto a zimu, stejně jako výhledů dlouhodobých. Navrhuje se také spolupráce členských států za účelem prosazování regionální a dvoustranné solidarity, díky níž by mělo být možné nalézt řešení pro situace, které by mohly pravděpodobně vést k závažným přerušením dodávek plynu.

4. Stav legislativního procesu

Návrh byl Komisí představen v rámci tzv. třetího liberalizačního balíku 19. září 2007. O dva dny později (21. září 2007) byl návrh v rámci procedury spolurozhodování předán Radě a Evropskému parlamentu. V Radě se dostal na program již třikrát, a to 3. prosince 2007, 28. února 2008 a 6. června 2008. V rámci pověřených výborů Evropského parlamentu byli k návrhům určeni zpravodajové (Atanas Paparizov, Bulharsko, PES v ITRE, Christian Ehler, Německo, EPP-ED v ECON a Emmanouil Angelakas, Řecko, EPP-ED v IMCO).

13. června 2008 byla Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) přijata Paparizova zpráva. Tento text považuje za problém, že Komise nedostatečně zohledňuje rozdílný stupeň provádění současných norem. Měla by se proto více soustředit na podmínky jejich zavádění. Dále zpravodaj v dokumentu upozorňuje na chybějící řešení otázky probíhající (a dle zpravodaje často nežádoucí) integrace maloobchodního trhu s velkoobchodním.

V plénu Evropského parlamentu bylo první čtení završeno 9. července 2008. Výsledný text bude předán k vyjádření Radě.

5. Očekávaný vývoj

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku se bude návrhem zabývat 10. října 2008. Další příležitostí k jednání je zasedání Rady 8. prosince 2008. Rada může návrh nařízení buď bez výhrad přijmout, nebo vyjádřit společný postoj a vrátit jej zpět Evropskému parlamentu.

Očekává se, že po schválení návrhu budou mít jednotlivé členské státy 18 měsíců na jeho implementaci.

Seznam odkazů

Dokumenty

Sledování legislativních procesů

Další odkazy

Týden v EU od 28. listopadu do 4. prosince

Úvodník Kulatý stůl Národního konventu o EU Balíček k oběhovému hospodářství Strategie EU v oblasti globálního zdraví Doporučení Národního plánu obnovy Maďarska Zasedání Rady pro mládež avzdělávání Zasedání Rady pro…

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🧑‍⚖️ Co přesně znamená Rule of Law neboli právní stát? Podle čeho se pozná, že žijeme v dobře fungujícím právním státě?

🇪🇺🎧 Odpovědi na tyto a další otázky dostanete od ministra pro evropské záležitosti @MikulasBek v podcastu BEK LADÍ EVROPU ⤵️

https://euroskop.cz/2022/12/06/bek-ladi-evropu-rule-of-law-pravni-stat/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.