12.07.2008
čtk
Za úspěch francouzské diplomacie, ale i za posvěcení pro nedemokratické režimy v řadě zemí na jižní straně Středomoří označují dnes hlavní francouzské listy Unii pro Středomoří, která bude oficiálně založena na nedělní vrcholné schůzce v Paříži. Poukazují zároveň na to, že financování konkrétních projektů spojovaných s toto iniciativou je zatím mlhavé.
Schůzky se zúčastní země Evropské unie a státy na jižním a východním břehu Středozemního moře. Budou mezi nimi i izraelský premiér Ehud Olmert a syrský prezident Bašár Asad. Na toho se soustřeďuje zvláštní pozornost, protože dosud ho Západ držel v karanténě kvůli zasahování v Libanonu a partnerství s Íránem a s radikálními muslimskými skupinami.
Le Figaro napsal, že už přítomnost Olmerta, Asada a libanonského prezidenta Michela Sulajmána je první velký triumf projektu. Dokazuje to, že Francie měla pravdu, když s Asadem začala mluvit, a že je ještě schopna na Blízkém východě něco vážit. Francie doufá, že díky přispívání k normalizaci mezi tamními zeměmi se znovu stane vlivným hráčem v regionu, kde se role Evropy zmenšuje, napsal list. Dodal ale, že návrat francouzské diplomacie do oblasti Levantu je možný proto, že tam chybějí USA.
Libération o schůzce píše pod titulkem Diktátoři na summitu, přičemž se věnuje hlavně Asadovi. Tomu dal podle něj francouzský prezident Nicolas Sarkozy status, o který Asad usiloval, tedy status šéfa státu s mezinárodní legitimitou, a to aniž musil Asad příliš slevit ze svého divokého antiamerikanismu. Podle listu jde Sarkozymu na prvním místě o skupinovou fotografii a nepřipadá v úvahu kazit tuto velkou schůzi uplatňováním demokratických měřítek na země jižního břehu Středomoří. To bychom tady měli jenom Izrael a Maroko, cituje deník anonymní hlas z Paříže.
Konkrétní projekty, na něž se chce Unie pro Středomoří soustředit, se týkají očisty Středozemního moře, vybudování pobřežní dálnice v Maghribu, modernizace přístavů, napojení plynových polí v severní Africe na evropskou síť, solární energetiky, civilní obrany, školství a podpory malých a středních podniků při etablování se na jižním břehu.
Libération ale píše, že prozatím je Unie pro Středomoří prázdná skořápka a že oblasti spolupráce a jejich financování jsou vágní. Le Figaro uvádí, že jen na 44 konkrétních projektů zaměřených na očistu moře by bylo zapotřebí dvou miliard eur (50 miliard korun), přičemž EU nehodlá brát z peněz vyčleněných na politiku sousedství.
Autor: oez
