Česko se může stát nemocnicí Evropy

05.01.2007
„Měli bychom spojit byznys v turistice s léčbou. Cestovní kanceláře by mohly klientům nabízet nejen pobyt v Česku, ale i výhodné ošetření zubů, léčbu v lázních nebo plastickou chirurgii.“

I když patří úroveň českého zdravotnictví mezi nejlepší v Evropě a ceny i těch nejšpičkovějších výkonů jsou mnohem nižší než ve vyspělých zemích, nedokáže česká medicína přilákat dostatek zahraničních pacientů. Ti například v českých nemocnicích tvoří necelé půlprocento všech jejich klientů.
Léčení cizinců by se přitom mohlo stát hodně výdělečným odvětvím české ekonomiky. Odvětvím, které je založené na znalostech špičkových odborníků. „Otevřít české zdravotnictví cizí klientele je v současné době šance jako hrom. Změnit se ale musí systém. Pacient by měl mít například právo si zaplatit nadstandardní připojištění. Pokud je to totiž bez finanční spoluúčasti a vše je plně hrazené, motivace přitáhnout zahraniční klientelu není tak veliká,“ myslí si ekonom Miroslav Zámečník.
K tomu, aby se Česko skutečně stalo „nemocnicí Evropy“, nabízí poměrně jednoduchý recept ekonom Tomáš Sedláček. „Měli bychom spojit byznys v turistice s léčbou. Cestovní kanceláře by mohly klientům nabízet nejen pobyt v Česku, ale i výhodné ošetření zubů, léčbu v lázních nebo plastickou chirurgii,“ dodává Sedláček.
Cestovní kanceláře ale nic podobného zatím nenabízejí. „Že by přímo se zájezdem jeli turisté na plánovanou operaci nebo si v Česku nechali spravit při pobytu zuby, zatím u nás není. To si spíše cizinci zařizují sami,“ přiznává tajemník Asociace cestovních kanceláří Michal Veber. V některých okolních zemích jsou ale zájezdy spojené s léčením vcelku běžné. „Třeba do maďarských nemocnic jezdí za zubařskou péčí celé autobusy důchodců z Rakouska a Německa,“ popisuje bývalý ministr zdravotnictví David Rath.

Jen některé obory
I když se po vstupu do Evropské unie příliv bohatých pacientů ze zemí západní Evropy zvýšil, zužuje se zatím jen na několik oborů. Zahraniční pacienti, kteří platí hotově, si jezdí do Česka jen spravovat zuby, ale také vyměňovat klouby nebo operovat oční víčka. Oblíbené je také umělé oplodnění.
V dalších, byť i špičkových oborech jsou zahraniční pacienti spíše výjimkou. I na pražské Homolce, kde mají zřejmě nejvyšší podíl zahraničních pacientů v Česku, tvoří cizinci necelých pět procent. „Z toho tvoří přímo platící cizinci 1,2 procenta,“ říká ředitel Homolky Vladimír Dbalý.
Hlavním důvodem malého počtu cizinců, kteří se v Česku léčí, je to, že zahraniční pojišťovny zaplatí jen za akutní péči. Kámen úrazu je ale v tom, že zahraniční pojišťovny zaplatí za jejich léčbu maximálně tolik, kolik platí české pojišťovny za tuzemské pacienty. České nemocnice se proto o ty, kteří neplatí „na dřevo“, většinou moc neperou.
„S cizím pacientem je za stejné peníze více práce. Ať už z jazykových důvodů nebo vyšších nároků na nadstandardní služby. Zahraniční pacienti také často špatně nahlásí svou pojišťovnu a my potom zjišťujeme, která pojišťovna to vlastně je, abychom vůbec dostali zaplaceno,“ vysvětluje šéfka plzeňské nemocnice Jaroslava Kunová.

Pacienti ze Žitavy
Jinak se k léčbě cizinců „za pojistné“ staví v libereckém kardiocentru. Jeho přednosta František Holm už několik měsíců tlačí na to, aby Liberecký kraj podepsal se saskou vládou dohodu, která by umožnila, aby do Liberce mohli jezdit Němci z 25 kilometrů vzdálené Žitavy nejen s akutními infarkty, ale i na plánované operace. Kromě dohody obou regionů je k tomu třeba podepsat smlouvy s německými pojišťovnami.
„Jsme schopni přijmout 20 procent nových pacientů ze zahraničí. Dohoda s německou stranou ale nebude jednoduchá,“ uvědomuje si Holm.

Počet a podíl cizinců léčených v českých nemocnicích

Autor: Petr Vašek

Sdílet tento příspěvek