06.06.2006
Evropská unie chce otevřít trh s cennou komoditou – vysílacími frekvencemi. Zároveň chce více sladit využívání pásem kmitočtového spektra pro televizní a rozhlasové vysílání, mobilní komunikaci a bezdrátový internet po celé Evropě.
Evropská unie chce otevřít trh s cennou komoditou – vysílacími frekvencemi. Zároveň chce více sladit využívání pásem kmitočtového spektra pro televizní a rozhlasové vysílání, mobilní komunikaci a bezdrátový internet po celé Evropě.
Návrh je součástí radikální reformy evropského práva v oblasti telekomunikací, kterou se eurokomisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová chystá představit koncem června. Již tento týden se ale k jejím plánům mají vyjádřit ministři informatiky členských zemí unie.
Některé z nich přitom mají k plánům komise značné výhrady. Přišly by totiž mimo jiné o pravomoc samy rozhodnout, komu kmitočty přidělí, a navíc i o část příjmů z jejich prodeje nebo z aukcí. Firmy by totiž podle představ komise, citovaných listem Financial Times, mohly kmitočty nakupovat a prodávat samy mezi sebou.
O využívání spektra dosud členské země rozhodují na světových nebo regionálních konferencích. Sousední země pak spolu jednají, aby si vzájemně nerušily například televizní vysílání.
Evropská komise se na popud Británie snažila využívání kmitočtů zjednodušit už před časem. Tehdy narazila na odpor ostatních zemí. Nyní doufá, že se názor unie změnil. Trh s frekvencemi totiž v brzké době čeká značný revoluce kvůli zavádění digitálního vysílání. To využívá ve kmitočtovém spektru méně prostoru. Po vypnutí dosavadního analogového vysílání se tak uvolní část spektra, která se označuje za „digitální dividendu“.
Pro členské země unie by její prodej mohl znamenat značný příjem do státní pokladny. Podle českého ministerstva informatiky byly například mezi lety 1999 a 2001 v Evropě vydraženy frekvence pro mobilní 3G služby za asi 100 miliard eur. Evropská komise se ale snaží členy EU přimět, aby uvolněnou část spektra vyhradily pro „panevropské služby“. Ty ovšem zatím nedokáže definovat.
Podle informací HN na to ovšem členské státy nebudou ochotné přistoupit. Například Finsko má přejít plně na digitální vysílání už za rok, zatímco jiným zemím to bude trvat až do vypršení lhůty v roce 2012. „Rychlejší“ země pak nebudou chtít čekat na zbytek unie a nechat část spektra nevyužitou.
Česko prosazuje opatrnější přístup. Vyzývá unii k tomu, aby nejprve stanovila priority k využití spektra, a až potom rozhodovala o jeho využívání. „Jde o to, ze spektra vytěžit co nejvíce pozitivních přínosů, ale nikoliv za okamžitou maximální cenu za jeho prodej,“ řekla mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná.
Naopak s harmonizací využití kmitočtového spektra Česko souhlasí. Na ministerském zasedání podle informací HN uvede, že harmonizace posílí konkurenceschopnost Evropy.
Příkladem harmonizovaného využití spektra je služba GSM, která umožňuje používat stejný mobilní telefon po celé Evropě i v jiných zemích. Naopak s jinými službami a aplikacemi jsou potíže. Například policejní vysílačky v různých státech EU pracují na různých kmitočtech. To nutí výrobce upravovat přijímače pro každou zemi zvlášť. Harmonizace by to odstranila. Unie nyní například stále více prosazuje zavádění „inteligentních“ bezpečnostních systému do aut. Jeden z nich využívá rádiových vln ke zjišťování vzdálenosti od vpředu jedoucího auta a k automatickému brždění. Experti navrhovali využití jednotné frekvence v celé EU, ale shodou okolností tentýž kmitočet využívají policejní radary ve Francii.
Autor: Radek Honzák, Zuzana Luňáková
