Cena české elektřiny se bude určovat v Lipsku

19.05.2006
Ceny elektřiny v Evropě dnes určuje zhruba deset energetických burz, které začaly vznikat v Evropě po rozhodnutí o liberalizaci trhu.

Ve střední Evropě funguje jen jedna burza, v Lipsku. Ta určuje ceny elektřiny v celém regionu. Do tří let by se tak podle představitelů společnosti ČEZ cena české elektřiny měla sblížit s cenou této komodity na burze v Lipsku. To by ale znamenalo dramatické zdražování. Zatímco na německé burze se totiž dnes cena jedné megawatthodiny pohybuje v průměru nad 50 eury, v Česku se prodává přibližně za 35 eur.

„Evropské trhy s elektřinou se musí propojit. O tom rozhodla ostatně v roce 2004 i Evropská komise, když přijala strategický dokument, podle něhož má v celé Evropě vzniknout jednotný vnitřní trh s touto komoditou, kdy se elektřina bude zřejmě obchodovat jen na jedné burze. To bude znamenat do několika let i jednotné evropské ceny proudu. Mezistupněm k tomu jsou regionální trhy, jako třeba středoevropský, reprezentovaný právě lipskou burzou,“ vysvětluje mluvčí lipské burzy EEX Fritz Wilhelm. A jednotná cena bude pochopitelně znamenat i zvýšení ceny české elektřiny. „Proces sbližování českých cen s cenami elektřiny na burze odhaduji tak na tři roky,“ uvádí ředitel pro rozvoj společnosti ČEZ Jiří Feist.

ČEZ si velkoobchodní ceny tzv. silové elektřiny, která tvoří zhruba polovinu z celkové ceny, od letošního roku může určovat zcela sám, a náležitě toho využívá. Díky zvýšení cen od Nového roku mohl ve čtvrtek ohlásit opět rekordní zisky – za první čtvrtletí vydělal tolik jako vloni za celé pololetí.  Podle podrobného srovnání Eurostatu platí česká domácnost za elektřinu v poměru ke své kupní síle vyšší cenu, než je v Evropské unii obvyklé. Domácnost, která elektřinou šetří a spotřebuje 1200 kWh za rok, dokonce platí třetí nejvyšší cenu v EU.

Eurostat letos na jaře publikoval srovnání cen elektřiny v jednotlivých zemích Evropské unie. Data pocházejí z června 2005, tedy ještě před další vlnou zdražení elektřiny v České republice. I přesto je vidět, že čeští občané jsou na tom ve srovnání se svou kupní silou hůře než průměrný Evropan.

Domácnost, která se chová úsporně a spotřebuje ročně 1200 kWh elektrické energie, zaplatí 0,220 PPS za kilowatthodinu elektřiny (PPS znamená Purchase Power Standard a je jednotkou kupní síly, kterou Eurostat definuje a používá v rámci EU25). To je o třetinu více, než kolik činí průměrná cena elektřiny pro obyvatele EU25 vyjádřená v paritě kupní síly (0,165 PPS/kWh). V této kategorii odběru platí Češi třetí nejvyšší cenu v EU, více zaplatí už jen Poláci (0,221 PPS/kWh) a Slováci (0,290 PPS/kWh).

Jediný, kdo může zvyšování cen elektřiny ovlivnit, je stát, který drží v ČEZ 67procentní podíl. Ten ovšem dává přednost vysokým dividendám, jež z ČEZ každoročně získává, před regulací. Nedávno dokonce samo ministerstvo průmyslu ústy náměstka pro energetiku Jiřího Bise ohlásilo, že očekává každý rok růst ceny elektřiny 10 až 20 procent.

Analytici bohužel nepovažují Bisův odhad za nereálný. „Například u cen silové elektřiny v Česku předpokládáme příští rok nárůst cen o deset procent, uvedl analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák.

Stejný názor zastává i Miroslav Ševčík z Liberálního institutu. Ceny energii v budoucnu podle něj porostou nejenom v souvislosti s pohybem cen energii ve světě, ale i v souvislosti s tím, zda vznikne na českém trhu větší konkurence.

    Proti nadměrnému růstu cen lze prý použít opět především tržní principy. „V našem prostředí to znamená demonopolizovat ČEZ, který mohl díky rozhodnutí vlády získat pět z osmi distribučních společností, a změnit způsob výpočtu tzv. regulovaných cen, které jsou paradoxně vyšší, než jaké by musely být, podotkl Ševčík.

Jak se obchoduje

Na lipské burze, jejímiž majiteli je 54 společností z 11 zemí,  probíhají jak spotové obchody, výhradně formou aukcí, kdy se prodává elektřina na příští den, tak obchod s deriváty, tzv. futures, kdy se proud prodává až na dva roky dopředu, a to za současné ceny. Převažují derivátové obchody. Vzhledem k tomu, že u elektřiny se dá v příštích letech očekávat neustálé zdražování, protože výrobních kapacit začíná být citelný nedostatek a je nutné stavět za nemalé peníze nové zdroje, je to pro kupující jednoznačně výhodné.

Obchody v Lipsku probíhají výlučně elektronickou formou, proto zde stačí jen  34 zaměstnanců. Vystačí si s počítačem a telefonem. Ročně se na lipské burze zobchoduje přes 600 terrawatthodin, což zhruba odpovídá německé roční spotřebě, většinu tvoří obchod s deriváty typu futurem, a to především tzv. OTC, neboli bilaterální obchody mezi dvěma subjekty. Účastníky burzy, tj. těch, kteří zaplatili vstupní poplatek 7500 eur v případě spotového trhu, a 12 500 euro pro vstup na derivátový trh, je 143 firem, mezi nimi i čtyři z České republiky. Jednou z nich je například společnost ČEZ. Roční poplatek pak činí dalších 12 500 euro. Burza si účtuje poplatek i za každou zobchodovanou megawatthodinu. Teprve vloni začal však být její provoz ziskový s tím, jak objem obchodů stále stoupá.

Co působí na ceny?

A co ovlivňuje vývoj cen elektřiny? „Její aktuální přebytek či nedostatek, také různé aféry. Například když vypukla aféra s americkou energetickou společností Enron, cena elektřina okamžitě vylétla. Stejně zapůsobila i letošní tuhá zima, kdy v některých dnech byl elektřiny opravdu nedostatek. Také výpadky větrných elektráren, kterých je v Německu nainstalováno 7000 megawattů, ženou cenu vzhůru. Jakmile zkrátka přestane foukat vítr, cena letí nahoru,“ vypočítává Wilhelm. Dodává, že obecně ceny elektřiny stále rostou, protože elektřina začíná být stále vzácnější komoditou.

„Například Polsko i Slovensko budou muset odstavit v krítké době své neodsířené elektrárny. Německo zase odstavuje své jaderné elektrárny, a ty naše jsou většinou za hranicí životnosti. Elektřiny je proto stále méně, a proto bude stále dražší,“ argumentuje Feix.

V posledním týdnu trh poměrně výrazně ovlivnil i pád cen emisních povolenek. Poté, co na veřejnost pronikla omylem zpráva, že emisních povolenek je více než emisí, se hodnota povolenek, s nimiž se na lipské burze také obchoduje, propadla na méně než třetinu této ceny. A protože ceny povolenek se promítají do ceny elektřiny a ta zase ovlivňuje cenu energetických akcií, následovala řetězová reakce na burzách s elektřinou i s cennými papíry. Následující den se však ceny povolenek opět vydaly vzhůru, když se zjistilo, že jejich přebytek není tak velký, jak se původně myslelo, a s nimi i ceny elektřiny.

Kromě elektřiny a povolenek se na lipské burze od letošního května začalo obchodovat také s uhlím, do budoucna se plánuje i obchod se zemním plynem. A další plány? „Rádi bychom se stali onou jedinou evropskou energetickou burzou. To je ale zatím jen hudba budoucnosti,“ uzavírá Wilhelm.

Autor: Alena Adámková

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY

Comments Box SVG iconsUsed for the like, share, comment, and reaction icons

🏛️ V Brně začalo modelové zasedání institucí EU ➡️ Celkem 50 středoškolských studentů z ČR a Slovenska čeká čtyřdenní program skládající se ze simulace legislativního procesu EU a diskusí s odborníky na různá témata spojena s evropskými záležitostmi 🇪🇺

https://euroskop.cz/2023/01/26/v-brne-zacalo-modelove-zasedani-instituci-eu/

Načíst více...

ODBĚR NOVINEK

Přihlaste se k odběru novinek! Pravidelně obdržíte email s nejnovějšími informacemi o aktuálním dění.