Životní prostředí v červenci 2021

10.08.2021
Euroskop

EU chce zlepšit udržitelné financování, Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu, Komise zveřejnila strategii týkající ochrany a obnovy lesů, EP a Rada se dohodly na právní ochraně v záležitostech životního prostředí, EU investuje do dekarbonizace, Komise bude posuzovat klimatický dopad

Unie se zabývala finacováním udržitelného hospodářství EU představila postup plnění cílů Zelené dohody Ochrana lesů by měla být posílena Ochrana životního prostředí je pro EU prioritou Další finanční prostředky mají plnyout do dekarbonizace EU zhodnotí klimatický dopad

EU chce zlepšit udržitelné financování

K dosažení cílů v oblasti klimatu musí EU zajistit mohutnější tok peněz směřující do udržitelného hospodářství. Přijatá strategie má stanovit ambiciózní plán udržitelného financování pro nadcházející roky. Návrh standardu EU pro zelené dluhopisy má vytvořit zlatý standard na trhu. Komise má v úmyslu úzce spolupracovat se všemi mezinárodními partnery, mimo jiné prostřednictvím mezinárodní platformy pro udržitelné financování, na vytvoření spolehlivého mezinárodního systému v této oblasti.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions empty Strategy for Financing the Transition to a Sustainable Economy (COM(2021)390)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on European green bonds (COM(2021)391)

Commission Delegated Regulation supplementing Regulation (EU) 2020/852 by specifying the content and presentation of information to be disclosed by undertakings subject to Article 19a or 29a of Directive 2013/34/EU concerning environmentally sustainable economic activities, and specifying the methodology to comply with that disclosure obligation (C(2021)4987)

• Komise 6. 7. 2021 přijala opatření, která mají zvyšit její ambice v oblasti udržitelného financování. Zaprvé se jedná o novou strategii udržitelného financování, dále návrh standardu EU pro zelené dluhopisy a akt v přenesené pravomoci, který stanoví, jaké informace mají finanční i nefinanční společnosti zveřejňovat ohledně udržitelnosti jejich činnosti, a to na základě článku 8 taxonomie EU.

Pozadí

Plnění cílů EU v oblasti environmentální udržitelnosti a Zelená dohoda pro Evropu vyžaduje značné investice ve všech hospodářských odvětvích (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019). Podstatná část těchto finančních toků bude muset přijít ze soukromého sektoru. Chybějící objem investic by se měl získat přesměrováním soukromých kapitálových toků do environmentálně udržitelnějších investic a zásadním přehodnocením evropského finančního rámce. Zelená dohoda pro Evropu především zdůraznila, že pro investory a společnosti musí být snazší identifikovat environmentálně udržitelné investice, které jsou věrohodné.

Předloženými návrhy chce EU přispět k dosažení cílů Zelené dohody a zajistit financování ekologické transformace.

Klíčové a sporné body

(1) Strategie udržitelného financování obsahuje několik iniciativ, které mají pomoci řešit změnu klimatu a další výzvy v oblasti životního prostředí, a současně zvyšuje investice, včetně zapojení MSP, do přechodu EU k udržitelnému hospodářství. Strategie zahrnuje 6 okruhů činnosti:

1. rozšíření stávajícího souboru nástrojů pro udržitelné financování s cílem usnadnit přístup k financování transformace,
2. větší zapojení MSP a spotřebitelů tím, že jim budou poskytnuty vhodné nástroje a pobídky, aby získali přístup k financování transformace,
3. posílení odolnosti hospodářského a finančního systému vůči rizikům v oblasti udržitelnosti,
4. navýšení příspěvku finančního sektoru k udržitelnosti,
5. zajištění integrity finančního systému EU a sledování jeho řádného přechodu k udržitelnosti,
6. rozvíjení mezinárodních iniciativ a norem v oblasti udržitelného financování a podpora pro partnerské země EU.

Komise plánuje podat do konce roku 2023 zprávu o provádění strategie a měla by aktivně podporovat členské státy v jejich úsilí o dosažení udržitelného financování.

(2) Standard EU pro zelené dluhopisy (EUGBS) – na základě návrhu má být vytvořen vysoce kvalitní dobrovolný standard, který by měl být k dispozici všem emitentům dluhopisů (soukromým i veřejnoprávním) a a měl by pomoci financovat udržitelné investice. Pomocí zelených dluhopisů se již nyní získávají finanční prostředky v odvětvích, jako je výroba a distribuce energie, bydlení účinně využívající zdroje a nízkouhlíková dopravní infrastruktura. Investoři mají o tento typ dluhopisů zájem. Cílem EUGBS je poskytnout podnikům a veřejnoprávním orgánům standard, jak využívat zelené dluhopisy k získávání finančních prostředků na kapitálových trzích, financovat investice při dodržování požadavků na udržitelnost a chránit investory před tzv. greenwashingem (lakováním nazeleno). Emitenti zelených dluhopisů mají mít k dispozici spolehlivý nástroj, který jim umožní prokázat, že financují ekologické projekty, jež jsou v souladu s taxonomií EU. Zájemci o dluhopisy si mají nově moci snadněji ověřit, že jsou jejich investice udržitelné, čímž se sníží riziko greenwashingu.

Nový standard EUGBS mají moci používat všichni emitenti zelených dluhopisů, včetně emitentů se sídlem mimo EU. Navrhovaný rámec obsahuje čtyři klíčové požadavky:

1. Finanční prostředky získané vydáním dluhopisu by měly být plně přiděleny na projekty, které jsou v souladu s taxonomií EU.
2. Alokace finančních prostředků získaných vydáním dluhopisů musí být zcela transparentní, a proto budou existovat podrobné požadavky na podávání zpráv.
3. Všechny zelené dluhopisy EU musí zkontrolovat externí posuzovatel, aby bylo zajištěno, že jsou dodržovány požadavky nařízení a financované projekty jsou v souladu s taxonomií. Předpokládá se zde zvláštní omezená flexibilita pro veřejnoprávní emitenty.
4. Externí posuzovatelé, kteří budou poskytovat služby emitentům zelených dluhopisů EU, musí být registrováni u Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, který bude nad nimi vykonávat dohled. Tím se zajistí kvalita a spolehlivost jejich služeb a vydaných posouzení s cílem chránit investory a zajistit integritu trhu. Předpokládá se zde zvláštní omezená flexibilita pro emitenty státních dluhopisů.

Hlavním cílem je vytvořit „zlatý standard“ pro zelené dluhopisy, který bude srovnatelný s jinými tržními standardy, a případně usilovat o jejich sblížení.

(3) Udržitelné financování a taxonomie EU – Komise přijala akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje článek 8 nařízení č. 852/2020 o taxonomii, jenž vyžaduje, aby finanční i nefinanční společnosti poskytovaly investorům informace o vlivu svých aktiv a ekonomických činností na životní prostředí (více v příspěvku „Komise má plán, jak financovat udržitelný růst ekonomiky“, Životní prostředí v březnu 2018, v příspěvku „EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné“ Životní prostředí v září 2019, v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie“, Vnitřní trh v prosinci 2019, v příspěvku „Rada přijala jednotný klasifikační systém EU, který má stanovit, co je environmentálně udržitelné“, Životní prostředí v dubnu 2020, v příspěvku „EP schválil taxonomii”, Životní prostředí v červnu 2020 a v příspěvku „Komise navrhla akty týkající se udržitelných financí v rámci taxonomie”, Životní prostředí v dubnu 2021).

Akt v přenesené pravomoci stanoví obsah, metodiku a prezentaci informací, které mají velké finanční a nefinanční společnosti zveřejňovat o tom, jak velká část jejich obchodních, investičních nebo úvěrových činností je v souladu s taxonomií EU.

Nefinanční společnosti mají muset zveřejňovat, jaký podíl jejich obratu, kapitálu a provozních výdajů je spojen s environmentálně udržitelnými ekonomickými činnostmi definovanými v nařízení o taxonomii a v aktu v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu. Finanční instituce, zejména velké banky, správci aktiv, investiční podniky a pojišťovny/zajišťovny, mají muset zveřejňovat, jaký podíl na celkových aktivech, které financují nebo do nichž investují, tvoří environmentálně udržitelné ekonomické činnosti.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou projednány v EP a v Radě a poté případně schváleny. Akt v přenesené pravomoci bude předložen EP a Radě k 4měsíčnímu přezkumu, který lze jednou prodloužit o 2 měsíce.

Odkazy

• Strategie financování přechodu na udržitelné hospodářství

• Návrh nařízení o evropských zelených dluhopisech

• Otázky a odpovědi: Nařízení o evropských zelených dluhopisech

• Informativní přehled: Strategie EU pro udržitelné finance

• Komise předkládá novou strategii zvýšení udržitelnosti finančního systému Unie a navrhuje nový standard EU pro zelené dluhopisy

Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu

Dle EU ekonomika založená na fosilních palivech dosáhla svých hranic. Komise předložila konkrétní plán na dosažení cílů 2050. Dospět k ekologické budoucnosti bude vyžadovat značné úsilí v každém odvětví a ze strany všech členských států. EU chce také podpořit ekologičtější normy za hranicemi. Splnění cílů Zelené dohody nebude možné bez přetvoření energetického systému – právě zde totiž vzniká většina emisí. EU má zvýšit využívání postupů šetrných k biologické rozmanitosti a zajistit zdraví a odolnost lesních ekosystémů.

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – „Fit for 55″: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě (KOM(2021) 550)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2003/87/EC establishing a system for greenhouse gas emission allowance trading within the Union, Decision (EU) 2015/1814 concerning the establishment and operation of a market stability reserve for the Union greenhouse gas emission trading scheme and Regulation (EU) 2015/757 (COM(2021)551)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2003/87/EC as regards aviation’s contribution to the Union’s economy-wide emission reduction target and appropriately implementing a global market-based measure (COM(2021)552)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulations (EU) 2018/841 as regards the scope, simplifying the compliance rules, setting out the targets of the Member States for 2030 and committing to the collective achievement of climate neutrality by 2035 in the land use, forestry and agriculture sector, and (EU) 2018/1999 as regards improvement in monitoring, reporting, tracking of progress and review (COM(2021)554)

Proposal for a regulation of the european parliament and of the council amending regulation (eu) 2018/842 on binding annual greenhouse gas emission reductions by Member States from 2021 to 2030 contributing to climate action to meet commitments under the Paris Agreement (COM(2021)555)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2019/631 as regards strengthening the CO2 emission performance standards for new passenger cars and new light commercial vehicles in line with the Union’s increased climate ambition (COM(2021)556)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council amending Directive (EU) 2018/2001 of the European Parliament and of the Council, Regulation (EU) 2018/1999 of the European Parliament and of the Council and Directive 98/70/EC of the European Parliament and of the Council as regards the promotion of energy from renewable sources, and repealing Council Directive (EU) 2015/652 (COM(2021)557)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on energy efficiency (recast) (COM(2021)558)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the deployment of alternative fuels infrastructure, and repealing Directive 2014/94/EU of the European Parliament and of the Council (COM(2021)559)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – A strategic rollout plan to outline a set of supplementary actions to support the rapid deployment of alternative fuels infrastructure (COM(2021)560)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on ensuring a level playing field for sustainable air transport (COM(2021)561)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the use of renewable and low-carbon fuels in maritime transport and amending Directive 2009/16/EC (COM(2021)562)

Proposal for a Council directive restructuring the Union framework for the taxation of energy products and electricity (recast) (COM(2021)563)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a carbon border adjustment mechanism (COM(2021)564)

Proposal for a decision of the European Parliament and of the Council amending Directive 2003/87/EC as regards the notification of offsetting in respect of a global market-based measure for aircraft operators based in the Union (COM(2021)567)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a Social Climate Fund (COM(2021) 568)

Proposal for a decision of the European Parliament and of the Council amending Decision (EU) 2015/1814 as regards the amount of allowances to be placed in the market stability reserve for the Union greenhouse gas emission trading scheme until 2030 (COM(2021) 571)

• Komise 14. 7. 2021 přijala balík návrhů Fit for 55, který má vést ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Návrhy mají umožnit nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí.

Pozadí

Zelená dohoda pro Evropu, kterou Komise představila v prosinci 2019, stanoví cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019). Evropský právní rámec pro klima zakotvuje do závazných právních předpisů závazek EU ve smyslu klimatické neutrality a střednědobý cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 (více v příspěvku „Instituce se dohodly na evropském právním rámci pro klima”, Životní prostředí v dubnu 2021 a v příspěvku „Rada schválila evropský právní rámec pro klima”, Životní prostředí v červnu 2021 ). Závazek EU snížit do roku 2030 své čisté emise nejméně o 55 % byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako příspěvek EU k plnění cílů Pařížské dohody (více v příspěvku „Zástupci 196 delegací v Paříži sjednali celosvětovou dohodu v oblasti klimatu“, Životní prostředí v prosinci 2015 a v příspěvku „Pařížská dohoda o změně klimatu vstupuje v platnost”, Životní prostředí v říjnu 2016).

Komise před předložením těchto návrhů provedla posouzení dopadů s cílem změřit příležitosti a náklady spojené s ekologickou transformací. V září 2020 podpořilo komplexní posouzení dopadů návrh Komise zvýšit cíl EU v oblasti čistého snížení emisí do roku 2030 alespoň na 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Vyplynulo z něj, že tento cíl je jak dosažitelný, tak přínosný.

Ekologickou transformaci má podpořit nový VFR. Na podporu opatření v oblasti klimatu bylo vyčleněno 30 % z programů VFR na období 2021–2027 v hodnotě 2 biliony € a prostředky z nástroje na podporu oživení Next Generation EU. Na opatření v oblasti klimatu je věnováno 37 % z Nástroje pro oživení a odolnost v hodnotě 723,8 mld. €, které mají financovat vnitrostátní programy členských států v rámci nástroje na podporu oživení.

Klíčové a sporné body

Předložené návrhy mají umožnit zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí. Jednotlivé návrhy kombinují uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích a zpřísnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinnost, rychlejší zavádění nízkoemisních druhů dopravy a infrastruktury a paliv na jejich podporu, sladění daňových politik s cíli Zelené dohody, opatření pro předcházení úniku uhlíku a nástroje k zachování a rozšíření přirozených propadů uhlíku. Jednotlivé návrhy jsou propojeny a vzájemně se doplňují.

• Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) stanoví cenu za znečištění uhlíkem a každoročně snižuje emisní stropy pro určitá hospodářská odvětví. Komise navrhla více snížit celkový emisní strop a zvýšit roční míru jeho snižování. Komise také navrhla postupně rušit přidělování bezplatných povolenek pro leteckou dopravu, aby bylo dosaženo souladu s programem kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA), a poprvé začlenit emise z lodní dopravy do EU ETS. V zájmu řešení problému absence snížení emisí ze silniční dopravy a budov bude zřízen nový samostatný systém obchodování s emisemi pro distribuci paliv pro silniční dopravu a budovy. Komise také navrhla zvýšit objem Inovačního fondu a Modernizačního fondu.

• Členské státy by nově měly vynakládat veškeré své příjmy z obchodování s emisemi na projekty v oblasti klimatu a energetiky.

• Revidované nařízení o „sdílení úsilí“ přiřazuje každému členskému státu ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí pro budovy, silniční a vnitrostátní námořní dopravu, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví. Vzhledem k odlišnosti výchozích pozic a kapacit jednotlivých členských států vycházejí tyto cíle z jejich HDP na obyvatele, přičemž je zohledněna nákladová efektivnost.

• Členské státy mají mít společnou odpovědnost za odstraňování uhlíku z atmosféry, a proto nařízení o využívání půdy, lesnictví a zemědělství stanovuje celkový cíl EU pro pohlcování uhlíku přírodními propady uhlíku, který odpovídá 310 mil. t emisí CO2 do roku 2030. EU by měla usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2035, pokud jde o využívání půdy, lesnictví a zemědělství, také včetně emisí jiných než emisí CO2, jako jsou emise z používání hnojiv a chovu hospodářských zvířat. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví je zlepšit kvalitu, kvantitu a odolnost lesů v EU. Strategie podporuje lesníky a lesní biohospodářství, zachovává udržitelnost těžby a využívání biomasy, udržuje biologickou rozmanitost a stanoví plán výsadby 3 mld. stromů v celé Evropě do roku 2030.

• Směrnice o obnovitelných zdrojích energie má stanovit zvýšený cíl vyrábět 40 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. K této ambici mají přispět všechny členské státy a konkrétní cíle se navrhují pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, pro vytápění a chlazení, v budovách a průmyslu. Aby byly splněny cíle v oblasti klimatu i životního prostředí, mají se zpřísnit kritéria udržitelnosti pro využívání bioenergie a členské státy musí koncipovat veškeré režimy na podporu bioenergie způsobem, který respektuje kaskádový princip využívání dřevní biomasy.

• Směrnice o energetické účinnosti má vést k omezení celkové spotřeby energie, snížení emisí a řešení energetické chudoby. Měla by stanovit ambicióznější závazný roční cíl pro snížení spotřeby energie na úrovni EU. Měla by být také vodítkem pro stanovení vnitrostátních příspěvků. Cílem je zdvojnásobit roční povinné úspory energie pro členské státy. Veřejný sektor bude má kromě jiného každoročně renovovat 3 % svých budov, aby stimuloval vlnu renovací, tvořil pracovní místa a snížil spotřebu energie a náklady pro daňové poplatníky.

• Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky mají urychlit přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že budou vyžadovat snížení průměrných emisí nových automobilů o 55 % od roku 2030 a o 100 % od roku 2035 ve srovnání s rokem 2021. Nové automobily zaregistrované od roku 2035 mají být pouze vozidla s nulovými emisemi. Z toho důvodu upravené nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva požaduje od členských států, aby rozšířily kapacitu nabíjení v souladu s prodejem automobilů s nulovými emisemi, a aby na hlavních silničních tazích v pravidelných intervalech instalovaly dobíjecí a čerpací stanice: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 km v případě vodíkových paliv. Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva také vyžaduje, aby letadla a lodě měly přístup k dodávkám elektřiny z čistých zdrojů v hlavních přístavech a na letištích. Iniciativa v oblasti leteckých paliv ReFuelEU Aviation má požadovat, aby dodavatelé paliv mísili stále více udržitelných leteckých paliv do tryskového paliva čerpaného na letištích EU, včetně syntetických nízkouhlíkových paliv, známých jako e-paliva. Podobně by měla iniciativa v oblasti námořních paliv FuelEU Maritime stimulovat využívání udržitelných námořních paliv a technologií s nulovými emisemi tím, že stanoví maximální limit pro obsah skleníkových plynů v rámci energie spotřebovávané loděmi vplouvajícími do evropských přístavů.

• Revize směrnice o zdanění energie navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu, propagovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. Cílem nových pravidel je omezit škodlivé účinky soutěže v oblasti zdanění energie a pomoci členským státům zajistit příjmy z ekologických daní, které mají na růst menší negativní dopad než zdanění práce.

• Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích by měl promítnout cenu uhlíku do ceny dovozu vybraných výrobků, aby se zajistilo, že opatření EU v oblasti klimatu nepovedou k přesunu výroby a následnému dovozu. Cílem je rovněž povzbudit průmysl mimo EU a mezinárodní partnery, aby učinili kroky stejným směrem.

Komise si uvědomuje, že v krátkodobém horizontu hrozí, že tyto návrhy ještě více zatíží zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. Proto usiluje o tzv. sociálně spravedlivý přechod. Navrhuje se vytvoření nového Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem poskytnout členským státům vyčleněné finanční prostředky na pomoc občanům s investicemi do energetické účinnosti, nových systémů vytápění a chlazení a čistší mobility. Sociální fond pro změnu klimatu by měl být financován z rozpočtu EU s použitím částky odpovídající 25 % očekávaných příjmů z obchodování s emisemi z paliv používaných v budovách a v silniční dopravě. Měl by poskytnout členským státům na období 2025–2032 finanční prostředky ve výši 72,2 mld. €. Díky návrhu čerpat odpovídající příslušné finanční prostředky členských států by fond mohl mobilizovat 144,4 mld. € na sociálně spravedlivý přechod.

Předpokládaný další vývoj

Jednotlivé návrhy budou projednány v Radě a v EP. Očekává se, že schválení návrhů nebude snadné a že potrvá delší dobu.

Odkazy

• Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje transformaci hospodářství a společnosti EU s cílem splnit ambice v oblasti klimatu

• Delivering the European Green Deal

• Otázky a odpovědi o systému EU pro obchodování s emisemi

• Otázky a odpovědi týkající se nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy, lesnictví a o zemědělství

• Otázky a odpovědi o tom, jak učinit naše energetické systémy vhodné pro naše cíle v oblasti klimatu

• Otázky a odpovědi o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

• Otázky a odpovědi o revizi směrnice o zdanění energie

• Otázky a odpovědi o udržitelné dopravní infrastruktuře a palivech

• Informativní přehled o struktuře balíčku

• Informativní přehled o sociálně spravedlivé transformaci

• Informativní přehled o přírodě a lesích

• Informativní přehled o dopravě

• Informativní přehled o energetice

• Informativní přehled o budovách

• Informativní přehled o průmyslu

• Informativní přehled o vodíku

• Informativní přehled o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

• Informativní přehled o tom, jak učinit zdanění energií ekologičtější

• Brožura o realizaci Zelené dohody pro Evropu

• Stepping up Europe’s 2030 climate ambition

• Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027

• Plán na podporu oživení Evropy

• Recovery and Resilience Facility

Komise zveřejnila strategii týkající ochrany a obnovy lesů

Cílem strategie je zajistit, aby lesy v EU v příštích desetiletích rostly, byly zdravé a odolné. Strategie podporuje postupy obhospodařování lesů, které jsou nejvíce šetrné ke klimatu. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví je zajistit a posílit multifunkčnost lesů v EU a zdůraznit klíčovou úlohu lesníků. Strategie v oblasti lesnictví stanoví vizi a konkrétní opatření ke zvýšení kvantity a kvality lesů v EU.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the – New EU Forest Strategy for 2030 (COM(2021)572)

• Komise 16. 7. 2021 přijala novou strategii EU v oblasti lesnictví do roku 2030, což je stěžejní iniciativa Zelené dohody pro Evropu, která vychází ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.

Pozadí

Lesy jsou díky své funkci propadu uhlíku a schopnosti snížit dopady změny klimatu např. tím, že ochlazují města, chrání před rozsáhlými záplavami a snižují dopady sucha, nepostradatelným spojencem v boji proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti. Jsou také cennými ekosystémy, které jsou domovem významné části evropské biologické rozmanitosti. Jejich ekosystémy přispívají regulací vody, poskytováním potravin, materiálů, snižováním a kontrolou rizika katastrof, stabilizací půdy a kontrolou eroze, čištěním ovzduší a vody k lepším životním podmínkám. Lesy jsou místem pro rekreaci, relaxaci a učení, jakož i zdrojem obživy.

Lesy jsou nepostradatelným spojencem v boji proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti: fungují jako pohlcovači uhlíku a snižují dopady změny klimatu například tím, že ochlazují města, chrání před rozsáhlými záplavami a snižují dopady sucha.

V současné době tvoří lesy a jiné zalesněné plochy 43,5 % půdy v EU, tedy téměř 182 mil. hektarů. Ačkoli je stále třeba odstranit mnoho nedostatků v údajích, je zřejmé, že evropské lesy jsou vystaveny rostoucímu tlaku, částečně v důsledku přírodních procesů, ale také kvůli zvýšené lidské činnosti a tlakům, včetně poptávky po biomase, změny klimatu, znečištění ovzduší a vody, „rozlézání“ měst, fragmentace krajiny a úbytku přírodních stanovišť a biologické rozmanitosti. Lesní plocha se v posledních desetiletích díky přírodním procesům, zalesňování, udržitelnému obhospodařování a aktivní obnově rozšířila, ale současně se zrychlil úbytek stromového porostu a stav lesů z hlediska ochrany je špatný, a to i v 27 % zalesněné oblasti EU, která je chráněna a měla by být nejzdravější.

Klíčové a sporné body

Cílem strategie je zajistit, aby lesy v EU v příštích desetiletích rostly, byly zdravé a odolné. Strategie se snaží zajistit, aby bylo dřevo využíváno optimálně v souladu se zásadou kaskádového využívání, podle níž těžba zůstává v mezích udržitelnosti, a aby byly dodržovány požadavky evropského právního rámce pro klima a cíle klimatické neutrality do roku 2050, jak bylo dohodnuto všemi členskými státy EU. Je zřejmé, že s ohledem na cíle EU v oblasti klimatu v perspektivě let 2030 a 2050 není dřevo neomezeným zdrojem, a členské státy tuto skutečnost musí zohlednit. Strategie v oblasti lesnictví stanovuje vizi a konkrétní opatření ke zvýšení kvantity a kvality lesů v EU a posílení jejich ochrany, obnovy a odolnosti. Navrhovaná opatření mají zvýšit pohlcování uhlíku. Strategie se zavazuje k přísné ochraně původních lesů a pralesů, obnově poškozených lesů a zajištění toho, aby byly spravovány udržitelným způsobem, který zachovává životně důležité ekosystémové služby, které lesy poskytují a na nichž závisí společnost.

Nová strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030 je jednou ze stěžejních iniciativ Zelené dohody pro Evropu, která vychází ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, a zabývá se všemi různorodými funkcemi lesů (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Komise zintenzivňuje opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, Životní prostředí v červenci 2019, v příspěvku „Rada přijala závěry na ochranu lesů”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „Rada usiluje o ochranu biologické rozmanitosti”, Životní prostředí v září 2020, v příspěvku „Rada přijala závěry o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030”, Životní prostředí v říjnu 2020 a v příspěvku „EU přijala novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu”, Životní prostředí v únoru 2021). Přispívá k dosažení cíle EU snížit emise skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050 a k závazku EU zintenzivnit snižování emisí pomocí přírodních propadů podle právního rámce pro klima.

Cílem je přizpůsobit evropské lesy novým podmínkám, extrémním povětrnostním jevům a vysoké nejistotě, kterou přináší změna klimatu. To je předpokladem pro to, aby lesy mohly i nadále plnit své sociálně-ekonomické funkce a zajišťovat dynamičnost venkovských oblastí a prosperitu venkovského obyvatelstva. Strategii obsahuje plán na výsadbu alespoň 3 mld. dalších stromů v EU do roku 2030. V souladu s Akčním plánem EU pro oběhové hospodářství by prioritou nemělo být zvyšování těžby dřeva z lesů, ale lepší využívání, opětovné využívání a recyklace všech výrobků na bázi dřeva. Větší oběhovost výrobků nabízí možnost delšího zachování všech výrobků na bázi dřeva v hospodářství pro vícero použití.

Strategie rovněž počítá s rozvojem režimů plateb vlastníkům a správcům lesů za poskytování alternativních ekosystémových služeb, např. zachováním neporušenosti částí jejich lesů. Nová SZP bude mimo jiné příležitostí pro cílenou podporu lesníků a udržitelný rozvoj lesů. Nová struktura správy lesů má vytvořit pro členské státy, vlastníky a správce lesů, průmysl, akademickou obec a občanskou společnost inkluzivnější prostor pro diskusi o budoucnosti lesů v EU a pomůže zachovat tato cenná aktiva pro příští generace.

Strategie v oblasti lesnictví také oznamuje legislativní návrh, kterým se má zintenzivnit monitorování lesů, podávání zpráv a shromažďování údajů v EU. Harmonizovaný sběr údajů na úrovni EU spolu se strategickým plánováním na úrovni členských států poskytne komplexní přehled o stavu, vývoji a perspektivě lesů v EU. To má zásadní význam pro zajištění toho, aby lesy mohly plnit své různorodé funkce v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a hospodářství.

Ke strategii je připojen plán na výsadbu stromů v celé Evropě do roku 2030 při plném respektování ekologických zásad – správný strom musí být vysazen na správném místě a za správným účelem.

Předpokládaný další vývoj

Strategii posoudí i Rada a EP.

Odkazy

• Strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030

• Otázky a odpovědi: Zelená dohoda pro Evropu: nová strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030

• Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje transformaci hospodářství a společnosti EU s cílem splnit ambice v oblasti klimatu

• Zelená dohoda pro Evropu: Komise navrhuje novou strategii na ochranu a obnovu lesů v EU