Institucionální záležitosti v červnu 2020

10.07.2020
Euroskop

Komise vydala pravidelnou konvergenční zprávu, Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2021, Rada projednala přístup veřejnosti k dokumentům EU, Komise chce poskytnout prostředky na boj s krizí, Rada schválila cíle EU v oblasti rozvojové pomoci na rok 2020, Rada prodloužila lhůty pro občanské iniciativy, EP žádá vyřešení možného střetu zájmů českého premiéra, Členské státy plánují Konferenci o budoucnosti EU, EU je zapojena do globální reakce na krizi

  • Komise posoudila připravenost států na přijetí €

  • Komise prezentovala návrh rozpočtu na rok 2021

  • Rada posuzovala, jaké možnosti mají občané, kteří se chtějí dostat k dokumentům EU

  • Komise připravila další prostředky na boj s krizí

  • EU poskytne prostředky v rámci rozvojové pomoci na rok 2020

  • Občanské iniciativy budou mít kvůli pandemii delší lhůty

  • Poslanci jsou přesvědčeni o střetu zájmů českého premiéra

  • Chystá se Konference o budoucnosti EU

  • Globální reakce na krizi propojuje světové lídry

Komise vydala pravidelnou konvergenční zprávu

  • Komise u 7 členských států hodnotí postup konvergence směrem k členství v eurozóně.

  • Konvergenční zprávy jsou vydávány každé 2 roky nebo na zvláštní žádost členského státu o posouzení jeho připravenosti ke vstupu do eurozóny.

  • Chorvatsko a Švédsko splňují všechna kritéria hospodářské konvergence.

  • Kritérium směnného kurzu neplní žádný ze sledovaných států.

  • ČR nesplňuje kritéria týkající se stability cen a směnného kurzu a jeho právní předpisy nejsou plně kompatibilní se smlouvou.

Convergence Report Economic and Financial Affairs 2020

  • Komise 10. 6. 2020 zveřejnila konvergenční zprávu za rok 2020, v níž hodnotí, jakého pokroku dosáhly členské státy mimo eurozónu v přípravách na přijetí €. Zpráva se týká 7 členských států mimo eurozónu, jež mají právní povinnost euro přijmout, tedy ČR, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska.

Pozadí

Konvergenční zpráva Komise informuje, do jaké míry se členské státy, jež nejsou členy eurozóny, přiblížily přijetí eura. Z jejích zjištění pak vychází Rada EU při rozhodování o tom, zda určitý členský stát splňuje podmínky ke vstupu do eurozóny. Konvergenční zpráva Komise je odlišná od konvergenční zprávy ECB, ale zveřejňují se současně. Konvergenční zprávy se vydávají každé 2 roky nebo na zvláštní žádost členského státu o posouzení jeho připravenosti ke vstupu do eurozóny, jako tomu bylo v případě Lotyšska v roce 2013.

  • Povinnost přistoupit k eurozóně mají všechny členské státy s výjimkou Dánska, které si vyjednalo v Maastrichtské smlouvě výjimku, a proto se na něj zpráva nevztahuje.

Komise na základě konvergenční zprávy předkládá návrh Radě pro hospodářské a finanční věci, která po konzultaci s EP a po diskuzích mezi vedoucími představiteli států nebo vlád rozhodne, zda dotyčná země splňuje nezbytné podmínky a smí euro přijmout. Je-li rozhodnutí příznivé, Rada pro hospodářské a finanční věci učiní nezbytné právní kroky a na základě návrhu Komise a po konzultaci s ECB určí přepočítací koeficient pro nahrazení národní měny eurem, který je tím stanoven neodvolatelně.

Co se posuzuje?

Východiska posouzení

Konvergenční kritéria

Cenová stabilita

Harmonizovaná míra inflace spotřebitelských cen

Cenová stabilita je udržitelná a průměrná míra inflace měřená v průběhu jednoho roku před provedeným šetřením, jež nepřekračuje o více než 1,5 p. b. míru inflace 3 členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků.

Zdravé veřejné finance

Schodek veřejných financí a veřejný dluh

Na členský stát se nesmí v průběhu hodnocení kritérií uplatňovat postup při nadměrném schodku.

Stabilita směnného kurzu

Vývoj směnných kurzů v ERM II

Členství v evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II) po dobu nejméně 2 let, přičemž směnný kurz nesmí být po tuto dobu vystaven silným tlakům.

Udržitelnost konvergence

Dlouhodobé úrokové sazby

Nesmí překročit o více než 2 p. b. míru sazeb 3 států EU, které v průběhu roku před šetřením kritérií dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků.

Klíčové a sporné body

Mezi hlavní závěr předložené zprávy patří:

  • Chorvatsko a Švédsko plní kritérium cenové stability.

  • ČR, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko a Švédsko plní kritérium týkající se veřejných financí.

  • ČR, Bulharsko, Chorvatsko, Maďarsko a Švédsko plní kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

  • Kritérium směnného kurzu neplní žádný ze sledovaných států. Žádný z nich totiž není členem evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je před vstupem do eurozóny podmínkou po dobu nejméně 2 let a směnný kurz nesmí být po tuto dobu vystaven silným tlakům.

Chorvatsko a Švédsko splňují všechna kritéria hospodářské konvergence, ale neplní kritérium směnného kurzu. Kromě posouzení formálních podmínek pro vstup do eurozóny se ve zprávě konstatuje, že legislativa není plně kompatibilní s pravidly HMU v žádném z uvedených členských států s výjimkou Chorvatska. Ze zprávy vyplývá, že ČR v současné době splňuje 2 ze 4 hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení €: kritérium týkající se veřejných financí a dlouhodobých úrokových sazeb. ČR nesplňuje kritéria týkající se stability cen a směnného kurzu a jeho právní předpisy nejsou plně kompatibilní se smlouvou.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nadále předkládat konvergenční zprávy buď každé 2 roky, nebona zvláštní žádost členského státu.

Odkazy

Komise předložila návrh rozpočtu na rok 2021

  • Komise navrhla rozpočet EU ve výši 166,7 mld. € na rok 2021, který má být doplněn částkou 211 mld. € ve formě grantů a částkou přibližně 133 mld. € ve formě úvěrů.

  • Návrh rozpočtu byl předložen, aniž by byl schválen VFR po roce 2020.

  • Návrh rozpočtu EU na rok 2021 zahrnuje výdaje v rámci nástroje Next Generation EU.

Draft general budget of the European Union for the financial year 2021 (COM(2020)300)

  • Komise 24. 6. 2020 navrhla na rok 2021 rozpočet EU ve výši 166,7 mld. €, který má být doplněn částkou 211 mld. € ve formě grantů a částkou přibližně 133 mld. € ve formě úvěrů v rámci dočasného nástroje na podporu oživení Next Generation EU, jehož cílem je mobilizovat investice a nastartovat evropské hospodářství.

Pozadí

Na konci května 2020 předložila Komise návrh na vytvoření dočasného nástroje na podporu oživení „Next Generation EU“ a současně také návrh přepracovaného dlouhodobého rozpočtu na období 2021–2027 (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020).

Roční rozpočet je vždy počítán a předkládán v běžných cenách. Příjemci tak mají lepší představu o tom, kolik peněz je v daném roce k dispozici. Rozpočet obsahuje závazky a platby – závazky jsou prostředky, které mohou být v daném roce přislíbeny ve smlouvách; platby jsou skutečně vyplácené finanční prostředky.

Komise má zákonnou povinnost předložit návrh ročního rozpočtu na následující rok vždy do 30. 6. Tato povinnost platí i pro první rok příštího VFR. Komise proto nyní tuto povinnost plní a předkládá svůj návrh rozpočtu na rok 2021. Ten vychází z návrhu přepracovaného dlouhodobého rozpočtu na období 2021–2027 a návrhu na vytvoření nástroje Next Generation EU, které byly předloženy v květnu 2020 (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020).

Klíčové a sporné body

Návrh rozpočtu EU na rok 2021 zahrnuje výdaje v rámci nástroje Next Generation EU, které mají být financovány prostřednictvím půjček na kapitálových trzích, a výdaje kryté z prostředků v rámci dlouhodobých rozpočtových stropů, které jsou financovány z vlastních zdrojů. Navrhovaný rozpočet EU na rok 2021 činí 166,7 mld. € v závazcích (-9,7 % oproti roku 2020) a 163,5 mld. € v platbách (+0,8 % oproti roku 2020). Jedná se o první rozpočet pro EU-27 po vystoupení VB z EU a ukončení přechodného období.

Rozpočet 2021 má mít za cíl odstranit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené koronavirovou pandemií, nastartovat udržitelnou obnovu a chránit a vytvářet pracovní místa. Rozpočet je také plně v souladu se závazkem investovat do budoucnosti za účelem vytvoření zelenější, digitálnější a odolnější Evropy.

Financování má pomoci obnově EU tím, že podpoří ekologickou a digitální transformaci, vytvoří pracovní místa a posílí postavení EU ve světě. Rozpočet odráží priority EU, které jsou důležité pro zajištění udržitelného hospodářského oživení. Za tímto účelem navrhuje Komise přidělit finanční prostředky takto:

  • 1,34 mld. € pro program Digitální Evropa na kybernetickou obranu Unie a podporu digitální transformace;

  • 3 mld. € pro Nástroj pro propojení Evropy ve prospěch moderní a vysoce výkonné dopravní infrastruktury za účelem usnadnění přeshraničních propojení;

  • 575 mil. € pro program pro jednotný trh, 36,2 mil. €, resp. 127 mil. €, pro programy na podporu spolupráce v oblasti daní a cel;

  • 2,89 mld. € pro program Erasmus Plus na investice do mladých lidí, jakož i 306 mil. € pro kulturní a kreativní odvětví prostřednictvím programu Kreativní Evropa;

  • 1,1 mld. € pro Azylový a migrační fond a 1,0 mld. € pro Fond pro integrovanou správu hranic na posílení spolupráce v oblasti správy vnějších hranic a migrační a azylové politiky;

  • 55,2 mld. € pro SZP a 813 mil. € pro Evropský námořní a rybářský fond, pro evropské zemědělce a rybáře, ale rovněž také s cílem posílit odolnost zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu a poskytnout potřebný prostor pro řízení krizí,

  • 228 mil. € pro Fond pro vnitřní bezpečnost a 1,05 mil. € pro Evropský obranný fond na podporu evropské strategické autonomie a bezpečnosti;

  • 1,9 mld. € na předvstupní pomoc na podporu našich sousedů, včetně sousedů ze západního Balkánu.

Kromě toho velká část finančních prostředků má být směřována na prioritní opatření určená v souvislosti s nástrojem Next Generation EU, konkrétně:

  • 131,5 mld. € ve formě půjček a přibližně 133 mld. € ve formě grantů mohou být poskytnuty členským státům v rámci facility na podporu oživení a odolnosti jako součást nástroje Next Generation EU;

  • 17,3 mld. € pro program Horizont Evropa s cílem zvýšit evropskou podporu výzkumu a inovací v oblasti zdraví a klimatu, z toho 5 mld. € v rámci nástroje Next Generation EU;

  • 10,13 mld. € pro program InvestEU na investice do udržitelné infrastruktury, inovací a digitalizace. Část finančních prostředků bude určena pro facilitu pro strategické investice za účelem vybudování strategické autonomie v klíčových dodavatelských řetězcích na evropské úrovni;

  • 8,28 mld. € pro nástroj na podporu solventnosti, jak navrhuje nástroj Next Generation EU, s cílem řešit problémy v oblasti solventnosti životaschopných společností ze všech hospodářských odvětví;

  • 47,15 mld. € pro politiku soudržnosti, která bude dle návrhů v rámci nástroje Next Generation EU doplněna o 42,45 mld. € z iniciativy REACT-EU. Finanční prostředky budou určeny na dotace na zaměstnanost, režimy zkrácené pracovní doby a na opatření v oblasti zaměstnanosti mladých lidí a likviditu a solventnost malých a středních podniků;

  • 9,47 mld. € pro Fond pro spravedlivou transformaci s cílem zajistit, že při přechodu na klimatickou neutralitu nezůstane nikdo opomenut, z toho 7,96 mld. € má být poskytnuto z nástroje Next Generation EU;

  • 619 mil. € na rescEU, mechanismus civilní ochrany Unie, s cílem zajistit, že Unie je schopna reagovat na mimořádné události velkého rozsahu;

  • 1,19 mld. € na EU4Health, nový program v oblasti zdraví, z toho 1,17 mld. € pochází z nástroje Next Generation EU;

  • 15,36 mld. € pro vnější partnery prostřednictvím nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, z toho 3,29 mld. € v rámci nástroje Next Generation EU;

  • 2,8 mld. € na humanitární pomoc, z toho 1,3 mld. € v rámci nástroje Next Generation EU v reakci na rostoucí humanitární potřeby v nejzranitelnějších částech světa.

Návrh rozpočtu na rok 2021 vychází z návrhu příštího VFR, který Komise předložila na konci května 2020 (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020).

Předpokládaný další vývoj

Poté, co se EP a Rada na obou návrzích dohodnou, Komise svůj návrh rozpočtu na příští rok odpovídajícím způsobem upraví. Cílem EU je, aby všechny programy fungovaly od 1. 1. 2021. Po přijetí se má jednat o první rozpočet v rámci nového VFR na období 2021–2027 a první roční rozpočet navržený předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou.

Odkazy

Krátce…

Rada projednala přístup veřejnosti k dokumentům EU

  • 70 % dokumentů EU je veřejně přístupných a k dispozici ke stažení.

  • Kdokoliv může požádat o přístup k dokumentům evidovaným ve veřejném rejstříku, které dosud nejsou veřejně přístupné.

Rada 3. 6. 2020 schválila svou výroční zprávu o provádění nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům. Ze zprávy vyplývá, že ke konci roku 2019 bylo ve veřejném rejstříku evidováno více než 420 tis. dokumentů v původním jazykovém znění. Více než 70 % těchto dokumentů je veřejně přístupných a k dispozici ke stažení. V roce 2019 bylo do rejstříku doplněno více než 23 tis. dokumentů v původním jazykovém znění, z nichž je téměř 71 % veřejně přístupných. Bylo zaznamenáno přibližně 435 350 konzultací veřejného rejstříku. Kdokoliv může požádat o přístup k dokumentům evidovaným ve veřejném rejstříku, které dosud nejsou veřejně přístupné. Přístup může být odepřen pouze na základě některé z výjimek stanovených v nařízení č. 1049/2001. Mezi tyto výjimky patří mimo jiné nutnost chránit rozhodovací proces Rady a veřejný zájem, pokud jde o obranné a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy. Pokud je přístup v prvotní fázi odepřen, lze podat potvrzující žádost. V roce 2019 obdržela Rada 2 567 původních žádostí o přístup k dokumentům a 40 potvrzujících žádostí, které vyžadovaly analýzu 8 222 dokumentů. Plný přístup byl v prvotní fázi poskytnut k 6 145 dokumentům (téměř 75 %) a částečný přístup k 470 dokumentům (téměř 6 %). Pokud jde o potvrzující žádosti, plný přístup byl poskytnut k 61 dokumentům a částečný přístup k 50 dokumentům. Požadované dokumenty se týkaly řady oblastí politiky, zejména se jednalo o spravedlnost a vnitřní věci (18 %), vnější vztahy (15 %) a hospodářskou a měnovou politiku (10 %). Více než 35 % žádostí pocházelo z akademického prostředí a téměř 26 % od zástupců různých organizací občanské společnosti a soukromého sektoru.

Komise chce poskytnout prostředky na boj s krizí

  • Komise chce upravit rozpočet na rok 2020.

  • Podpora má plynout do nejvíce zasažených oblastí EU.

Komise 3. 6. 2020 navrhla úpravy svého rozpočtu na rok 2020 tak, aby bylo k dispozici 11,5 mld. € na opravy a zotavení po krizích již v roce 2020. Jakmile budou finanční prostředky k dispozici, mají jít na pomoc regionům, které to nejvíce potřebují, na podporu podniků a těch, které potřebují, za hranicemi EU. Návrh je technickým navazováním na hlavní plán obnovy, který Komise předložila v květnu 2020 a který se skládá z nového nástroje obnovy, Next Generation EU, začleněného do výkonného, ​​moderního a přepracovaného dlouhodobého rozpočtu EU (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy“, Institucionální záležitosti v květnu 2020). V rámci plánu Komise navrhla získat 750 mld. € na trzích a nasměrovat je k oživení EU, což má poskytnout celkový rozpočet ve výši 1,85 bil. €. Aby to bylo možné, Komise navrhla dočasně zrušit strop vlastních zdrojů svého dlouhodobého rozpočtu (maximální částka prostředků, kterou může EU od členských států požadovat, aby pokryla své finanční závazky) a strop skutečných výdajů. Za tímto účelem Komise navrhla změnit rozhodnutí o vlastních zdrojích. To vyžaduje jednomyslné rozhodnutí všech členských států a schválení podle vnitrostátních ústavních požadavků. S cílem překlenout období do ratifikace pozměněného rozhodnutí o vlastních zdrojích a poskytnout potřebné finanční prostředky pracovníkům, podnikům a členským státům již v roce 2020, navrhla Komise upravit stávající VFR na období 2014–2020.

Rada schválila cíle EU v oblasti rozvojové pomoci na rok 2020

  • Rada ve své zprávě uvádí, že v roce 2019 dosáhla kolektivní oficiální rozvojová pomoc EU částky 75,2 mld. €.

  • EU a její členské státy si udržely postavení celosvětově největšího poskytovatele ORP.

Rada 8. 6. 2020 přijala závěry o cílech EU v oblasti rozvojové pomoci na rok 2020, které jsou uvedeny v její 10. výroční zprávě pro Evropskou radu. V této zprávě jsou analyzovány trendy z hlediska závazků a jejich plnění, pokud jde o oficiální rozvojovou pomoc (ORP) EU. Rada ve své zprávě uvádí, že v roce 2019 dosáhla kolektivní ORP EU částky 75,2 mld. €, což představuje nárůst oproti 74,9 mld. € v roce 2018. EU a její členské státy si tedy udržely své postavení celosvětově největšího poskytovatele ORP, neboť se podílely 55,2 % na celkové ORP poskytované rozvojovým zemím členskými státy Výboru pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC). Kolektivní ORP EU představovala 0,46 % HND EU, což výrazně přesahuje průměr členských států DAC, které nejsou členy EU. Ten se v roce 2019 pohyboval na úrovni 0,21 % HND. Pouze 4 členské státy EU (Lucembursko, Švédsko, Dánsko a VB) dosáhly cílové výše 0,7 % ORP jakožto podílu HND nebo tuto hodnotu překonaly. Podle Rady je třeba vyvinout ke splnění společných a individuálních cílů další úsilí, aby byla do roku 2030 kolektivně poskytnuta ORP ve výši 0,7 % HND, zejména s ohledem na komplexní povahu krize, kterou vyvolala pandemie COVID-19. Jak je ve zprávě uvedeno, rozvojové země v Africe čelí mimořádným výzvám. V této souvislosti se zdůrazňuje, že je třeba oficiální rozvojovou pomoc zaměřit na tento kontinent a plně přitom respektovat priority jednotlivých členských států v oblasti rozvojové pomoci.

Rada prodloužila lhůty pro občanské iniciativy

  • Plánovaná dočasná opatření mají platit do konce roku 2022.

  • Mělo by být také možné prodloužit lhůty pro ověřování podpisů v členských státech a pro přezkum úspěšných iniciativ ze strany orgánů EU.

Coreper 17. 6. 2020 potvrdil beze změn návrh Komise na prodloužení několika lhůt souvisejících s evropskou občanskou iniciativou s ohledem na pandemii COVID-19. Plánovaná dočasná opatření, která mají platit do konce roku 2022, poskytnou organizátorům iniciativ více času na shromáždění prohlášení o podpoře, aby mohlo být dosaženo požadovaného milionu podpisů z celé EU. V případě iniciativ, které k datu 11. 3. 2020, kdy WHO vyhlásila celosvětovou pandemii COVID-19, již probíhaly, by jednoroční období určené ke shromažďování podpisů bylo prodlouženo až o 6 měsíců. Pokud jde o iniciativy, v jejichž případě se podpisy začaly shromažďovat v období po 11. 3., ale před 11. 9., by shromažďování probíhalo do 11. 9. 2021. Pokud by to bylo vzhledem k opatřením v oblasti veřejného zdraví souvisejícím s COVID-19 nezbytné, mohla by Komise uvedené období dále prodloužit, a to maximálně na 2 roky. Díky navrhovaným opatřením je navíc možné prodloužit lhůty pro ověřování podpisů v členských státech a pro přezkum úspěšných iniciativ ze strany orgánů EU. Rada se dohodla na svém postoji k uvedeným opatřením, aby pomohla vyřešit právní nejistotu vyplývající pro občany, organizátory, vnitrostátní správní orgány a orgány EU, zejména pokud lhůty pro sběr prohlášení o podpoře, ověřování a přezkum iniciativ již uplynuly nebo mají brzy uplynout. Nyní bude muset o svém postoji k těmto opatřením hlasovat EP.

EP žádá vyřešení možného střetu zájmů českého premiéra

  • EP vyzývá EU a členské státy, aby více chránily peníze daňových poplatníků EU před oligarchickými manipulacemi.

  • EP žádá Komisi, aby bojovala proti všem formám střetu zájmů a vyhodnocovala opatření, která členské státy přijímají k jejich zamezení.

EP 19. 6. 2020 přijal nelegislativní usnesení týkající se střetu zájmů. Případné střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni jsou netolerovatelné a zúčastněné osoby je musí vyřešit, informace o konečných příjemcích prostředků EU musí být dostupné. Vyplývá to z nelegislativního usnesení, které poměrem hlasů 510:53:101 schválil EP. EP kritizuje Andreje Babiše za to, že jako předseda české vlády byl a stále je aktivně zapojen do plnění rozpočtu EU v ČR, přestože údajně stále ovládá koncern Agrofert, jednoho z největších příjemců evropských dotací v ČR. Vyšetřování EU týkající se možného střetu zájmů Andreje Babiše stále probíhá. Pokud se potvrdí, že na nejvyšší úrovni ve vládě členského státu EU došlo ke střetu zájmů, půjde o situaci, kterou nelze tolerovat, uvádí se v usnesení. Český premiér bude mít následně podle poslanců 3 možnosti, jak střet zájmů vyřešit: (1) vzdá se svých ekonomických zájmů k daným podnikatelským subjektům; (2) zastaví přijímání finančních prostředků EU danými podnikatelskými subjekty; nebo (3) se zdrží účasti na přijímání rozhodnutí týkajících se jejích zájmů a případně odstoupí z veřejné funkce. EP v této souvislosti vyzývá Komisi, aby vytvořila kontrolní mechanismus pro předcházení a řešení střetů zájmů v souvislosti s dotacemi EU v členských státech. Poslanci také požadují přístup k informacím o konečných příjemcích finančních prostředků EU a stanovení stropu pro přímé zemědělské platby pro jednu fyzickou osobu. EP zároveň odsuzuje „hanlivé a nenávistné výroky“ českého premiéra Andreje Babiše adresované poslancům, kteří se v únoru 2020 zúčastnili kontrolní mise do ČR s cílem ověřit tvrzení o nesrovnalostech při správě finančních prostředků EU. Společnost Agrofert je koncern, jehož součástí je přes 250 podniků s téměř 34 tisíci zaměstnanci. Společnost založil v roce 1993 Andrej Babiš, který je údajně nadále jejím skutečným majitelem. Koncern Agrofert je jedním z největších příjemců dotací EU v České republice. V roce 2018 získal podle poslanců jen na zemědělských dotacích v Česku 973 284 000 Kč, tedy přibližně 36,5 mil. €. Z Kohezního fondu EU měl koncern v letech 2014–2020 údajně čerpat dotace ve výši 427 385 000 Kč, tedy přibližně 16 mil. €. Vyšetřování potenciálního střetu zájmů českého premiéra ze strany Komise probíhá od ledna 2019. V prosinci 2019 český nejvyšší státní zástupce obnovil vyšetřování možného neoprávněného čerpání unijních dotací v případě projektu „Čapí hnízdo“ koncernu Agrofert. Vyšetřování bylo původně zahájeno v návaznosti na zprávu OLAF.

Členské státy plánují Konferenci o budoucnosti EU

  • Členské státy chtějí, aby se Konference o budoucnosti Evropy zapojila do rozsáhlé debaty o budoucnosti EU v nadcházejícím desetiletí i po něm, a to i s ohledem na pandemii COVID-19.

  • Členské státy chtějí podpořit aktivní účast občanů na Konferenci o budoucnosti Evropy.

Rada se 24. 6. 2020 dohodla na svém postoji k uspořádání Konference o budoucnosti Evropy, což umožňuje zahájit jednání o tomto tématu s Komisí a EP. Ve svém mandátu Rada zastává názor, že konference by měla být zahájena, jakmile to epidemiologické podmínky dovolí. Měla by se zaměřit na to, jak rozvíjet politiky EU ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, aby bylo možné účinněji řešit výzvy, kterým EU čelí, včetně hospodářských dopadů pandemie COVID-19 a poučení z krize. Rada rovněž zdůrazňuje potřebu zapojit do tohoto procesu širokou škálu občanů a zúčastněných stran. Navrhuje stavět na občanských dialozích a konzultacích, které proběhly v celé EU a které přispěly k rozvoji strategické agendy EU na období 2019–2024. Některé z návrhů Rady na organizaci konference zahrnují zaměření diskusí na řadu širokých témat. Konference by se rovněž měla zabývat průřezovými otázkami týkajícími se způsobu, jakým EU plní své politické cíle. Účinné zapojení občanů a zúčastněných stran by mělo být zajištěno prostřednictvím debat, a to i na vnitrostátní a regionální úrovni, a prostřednictvím mnohojazyčných internetových platforem a panelů občanů v členských státech a na evropské úrovni. Pokud jde o správu věcí veřejných, chce Rada zajistit stejnou úlohu pro všechny 3 orgány EU, dodržování výsad jednotlivých institucí a úzké přidružení národních parlamentů. Rada se rovněž domnívá, že rámec EU nabízí potenciál pro účinné řešení problémů, a konstatuje, že na konferenci se nevztahuje čl. 48 Smlouvy o EU, který stanoví postupy pro změny smlouvy. Domnívá se, že výsledek konference by se měl odrazit ve zprávě pro Evropskou radu v roce 2022.

EU je zapojena do globální reakce na krizi

  • Na dárcovské akci se podařilo vybrat dalších 6,15 mld. €.

  • Prostředky by se měly použít na zajištění spravedlivého přístupu k vakcínám, testování a léčbě koronaviru.

  • Celkové přísliby v rámci tzv. dárcovského maratonu nazvaného Globální reakce na koronavirus činí 15,9 mld. €.

Komise 27. 6. 2020 informovala o tom, že během dárcovské akce nazvané Globální cíl: Společně pro budoucnost, kterou uspořádala Komise a organizace Global Citizen, se podařilo získat dalších 6,15 mld. € na zajištění spravedlivého přístupu k vakcínám, testování a léčbě koronaviru. Získané peníze se také mají použít na podporu hospodářského oživení v nejohroženějších regionech a komunitách na světě. Tato částka zahrnuje rovněž společný příslib EIB a Komise ve výši 4,9 mld. € a 485 mil. € přislíbených členskými státy EU. To znamená, že celkové přísliby v rámci tzv. dárcovského maratonu nazvaného Globální reakce na koronavirus činí 15,9 mld. €. Jednání se zúčastnili nejvyšší představitelé 40 zemí světa, kteří se zavázali, že zajistí dostupnost léčivých přípravků proti koronaviru pro všechny. Přislíbili také, že spravedlivým způsobem pomohou těm komunitám, které byly pandemií tvrdě zasaženy. Ukázkou celosvětové solidarity jsou závazky, které byly během summitu přijaty k vyčlenění kapacit na výrobu více než 250 mil. dávek očkovacích látek pro země se středními a nižšími příjmy. Rada ještě předtím 8. 6. 2020 schválila závěry týkající se balíku opatření „týmu Evropa“. Závěry Rady vyzývají k plnému a účinnému provádění balíku opatření, v jehož rámci by měly být partnerským zemím přidělovány zdroje, a to na základě spolupráce a společného posouzení potřeb. Rada rovněž zdůraznila, že je třeba zajistit propojení se střednědobým a dlouhodobým plánováním a řádnou koordinaci se všemi zapojenými aktéry, včetně OSN, regionálních organizací, jako je Africká unie, a dalších mezinárodních mnohostranných organizací a finančních institucí. Kampaň Globální cíl: Společně pro budoucnost byla zahájena v květnu 2020 pod záštitou předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové. Je součástí tzv. globální reakce na koronavirus, jejímž cílem je zajistit univerzální přístup k cenově dostupnému očkování, léčbě a testům na koronavirus. Komise touto kampaní reaguje na globální výzvu WHO a jejích partnerů z dubna 2020, zveřejněnou v reakci na vývoj pandemie (více v příspěvku „EU získává prostředky v rámci globální reakce na koronavirus“, Vnější obchodní vztahy v květnu 2020). Z celkové částky 15,9 mld. €, kterou se podařilo od května 2020 vybrat, přislíbily členské státy EU, Komise a EIB dohromady 11,9 mld. €.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality