Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2017

10.01.2018
Euroskop

Komise spolupracuje se sociálními a hospodářskými partnery na integraci uprchlíků, EU chce lepší pracovní podmínky pro zaměstnance, Evropský akt přístupnosti schválila Rada, Europass v novém, Dlouhodobá nezaměstnanost mladých je stále vysoká

  • EU chce zapojit uprchlíky a migranty na pracovní trh

  • Komise chce standardizovat pracovní podmínky

  • Evropský akt přístupnosti pro znevýhodněné osoby

  • Revize Europass by měla pomoci informovat o svých dovednostech, kvalifikacích a zkušenostech

  • Dlouhodobě nezaměstnaní mladí lidé jsou často sociálně vyloučeni

Komise spolupracuje se sociálními a hospodářskými partnery na integraci uprchlíků

  • Komise chce více chránit uprchlíky a migranty oprávněně pobývající v EU.

  • Uprchlíci a migranti mohou dle Komise řešit demografické problémy Evropy.

  • Integraci uprchlíků a migrantů na pracovní trh se EU věnuje dlouhodobě.

  • Partnerství by mělo pomoci při sdílení dobré praxe a zkušeností.

  • Komise a sociální a hospodářští partneři EU 20. 12. 2017 podepsali iniciativu „Evropské partnerství pro integraci“, která stanovuje hlavní zásady a závazky na podporu a posílení příležitostí pro uprchlíky a migranty oprávněně pobývající v EU k integraci na evropském trhu práce.

Pozadí

S ohledem na současný i budoucí nedostatek kvalifikovaných pracovníků a na potřeby trhu práce představuje nevyužití potenciálu uprchlíků v EU dle Komise značné plýtvání. Ačkoli by investice do odborné přípravy a plné aktivace stávajících pracovních sil měly nadále pokračovat, mohou uprchlíci, budou-li dobře integrovaní, být pro trhy práce EU rovnocenným přínosem a přispět k řešení demografických problémů.

Podle studií se uprchlíci potýkají s významnými překážkami v přístupu k zaměstnání a na trhu práce jsou jednou z nejzranitelnějších skupin. V roce 2014 byla míra zaměstnanosti uprchlíků o 15–20 % nižší než u osob, které se v EU narodily, přičemž obzvláště nízká byla míra zaměstnanosti u žen. Uprchlíci jsou navíc často překvalifikovaní na práci, kterou vykonávají. To je částečně způsobeno nedostatečnou znalostí jazyka přijímající země a částečně neúplným uznáním jejich kvalifikace ze strany úřadů nebo zaměstnavatele.

Aby podpořila integrační snahy členských států, přijala proto Komise v červnu 2016 Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí (více v příspěvku „Unie se snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2016). Nová agenda dovedností pro Evropu, kterou Komise přijala dne také v červnu 2016, stanovuje 10 opatření s cílem umožnit lidem v EU získat patřičnou odbornou přípravu, dovednosti a podporu, včetně posuzování profilu migrantů a uprchlíků s cílem zvýšit jejich kvalifikaci (více v příspěvku „Komise představila Koalici pro digitální dovednosti a pracovní místa“, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2016). Konkrétně byl v listopadu 2017 spuštěn Nástroj EU pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí, který má pomoci vnitrostátním orgánům, jako jsou úřady práce nebo integrační centra, zmapovat dovednosti a pracovní zkušenosti státních příslušníků třetích zemí, a urychlit tak jejich přístup k zaměstnání a odborné přípravě (více v příspěvku „Komise spustila aplikaci pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2017).

Sociální a hospodářští partneři v březnu 2016 vydali společné prohlášení na téma uprchlické krize. V květnu 2017, u příležitosti druhého Evropského dialogu o dovednostech a migraci, diskutovali zaměstnavatelé a zástupci sociálních a hospodářských partnerů o problémech a přínosech integrace cizinců na trhu práce a vyměňovali si zkušenosti. Ve stejný den byla zahájena i iniciativa „Zaměstnavatelé společně pro integraci“.

Hlavním finančním nástrojem na podporu začleňování na trhu práce – včetně migrantů – je Evropský sociální fond (ESF). Finanční prostředky na přípravná opatření za účelem přístupu na trh práce může poskytnout i Azylový, migrační a integrační fond (AMIF).

Klíčové a sporné body

Partnerství pro integraci má stanovit základní zásady pro integraci uprchlíků na trhu práce, včetně poskytování podpory co nejdříve. Usiluje o to, aby integrace byla přínosem pro uprchlíky i ekonomiku a společnost obecně, přičemž uplatňuje přístup se zapojením více stran.

Sociální a hospodářští partneři se mimo jiné zavázali, že budou sdílet osvědčené postupy pro integraci uprchlíků na trhu práce, např. pořádáním mentoringů pro integraci na pracovišti nebo podporou identifikace, posouzení a dokumentace jejich dovedností a kvalifikace. Dále se zavázali, že budou podepsané partnerství propagovat mezi svými členy a že posílí spolupráci s veřejnými orgány na všech příslušných úrovních.

Předpokládaný další vývoj

Komise by měla za účelem podpory integrace uprchlíků mimo jiné usilovat o podporu synergií s fondy EU, zajišťovat soulad s jinými souvisejícími iniciativami na evropské úrovni a nadále spolupracovat s relevantními subjekty EU, skupinami, výbory a sítěmi jakož i sociálními a hospodářskými partnery.

Odkazy

EU chce lepší pracovní podmínky pro zaměstnance

  • Návrh má poskytnout ochranu 2 až 3 mil. pracovníků s atypickými pracovními smlouvami.

  • Iniciativa souvisí s Evropským pilířem sociálních práv.

  • Komise plánuje právo na větší předvídatelnost práce pro osoby s převážně proměnlivou pracovní dobou.

  • Prostřednictvím návrhu by měl být vyjasněn pojem pracovník.

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on transparent and predictable working conditions in the European Union (COM(2017)797)

  • Komise 21. 12. 2017 představila návrh směrnice, která by měla doplňovat a aktualizovat stávající povinnost informovat každého pracovníka o jeho pracovních podmínkách. Návrh by navíc měl zavádět minimální standardy pro výkon práce.

Pozadí

  • Návrhem Komise týkajícím se směrnice o předvídatelných a transparentních pracovních podmínkách se aktualizuje a nahrazuje směrnici o písemném prohlášení z roku 1991, která dává lidem nastupujícím do nového zaměstnání právo na písemné informace o podstatných náležitostech jejich pracovního poměru. Tato směrnice platí více než 25 let a už neodráží proměňující se situaci na trhu práce, zejména pokud jde o nové flexibilnější formy práce.

Představená iniciativa byla ohlášena v dubnu 2017 společně s evropským pilířem sociálních práv. Tvoří součást pracovního programu Komise na rok 2018. Iniciativa rovněž reaguje na usnesení EP z ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv, které požaduje rámcovou směrnici o důstojných pracovních podmínkách ve všech formách zaměstnání, z července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 14.–15. 12. 2017 vyzvala k pokroku u probíhajících iniciativ v sociální oblasti. Navrhovaná směrnice byla vypracována také na základě výsledků veřejné konzultace.

Klíčové a sporné body

Komise odhaduje, že návrh ve srovnání se stávajícími právními předpisy poskytne ochranu 2 až 3 mil. dalším pracovníků s atypickými pracovními smlouvami. Návrh také počítá s tím, že zaměstnanci budou moci předkládat požadované informace elektronicky. Nová pravidla by rovněž měla vytvořit rovné podmínky pro společnosti a pro zaměstnavatele.

Komise chce konkrétně snížit riziko nedostatečné ochrany pracovníků tím, že:

  • Uvede pojem pracovník do souladu s judikaturou Soudního dvora EU. V rámci stávajících pravidel se definice mohou různit a některé kategorie pracovníků jsou v důsledku toho vyloučeny. Návrh směrnice by použitím pojmu pracovník z judikatury Soudního dvora zajistil, že budou zahrnuty stejné široké kategorie pracovníků.
  • Zajistí, aby do oblasti působnosti směrnice spadaly formy zaměstnání, které jsou nyní vyloučeny. Patří mezi ně domácí pracovníci, pracovníci v nestandardním pracovním poměru na částečný úvazek nebo pracovníci s velmi krátkou pracovní smlouvou, přičemž budou zahrnuty i nové formy zaměstnání, jako jsou pracovníci na vyžádání, pracovníci na základě poukazu a pracovníci platforem.
  • Zaručí, aby byl pracovníkům hned na začátku zaměstnání poskytnut aktualizovaný a rozšířený soubor informací, a to od prvního dne a nikoli až po dvou měsících, jak je tomu v současnosti.
  • Zavede nová minimální práva, jako je právo na větší předvídatelnost práce pro osoby s převážně proměnlivou pracovní dobou, možnost podat žádost o přesun do stabilnější formy zaměstnání, na niž musí obdržet písemnou odpověď, či právo na povinnou odbornou přípravu bez srážky z platu.
  • Posílí prostředky prosazování a domáhání se práv jako krajní řešení neshod v případech, kdy nestačí dialog.

Iniciativa je jedním z kroků Komise k provedení evropského pilíře sociálních práv, který byl vyhlášen na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu v listopadu 2017 v Göteborgu (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017). Konkrétněji návrh směrnice přispívá k provedení zásady č. 5 týkající se bezpečného a adaptabilního zaměstnání a zásady č. 7 týkající se informací o pracovních podmínkách a ochrany v případě propuštění.

Předpokládaný další vývoj

V rámci řádného legislativního postupu se nyní návrh přesune na jednání EP a Rady.

Odkazy

Krátce…

Evropský akt přístupnosti schválila Rada

  • Evropský akt přístupnosti byl schválen v Radě.

  • Cílem je vymezit společné požadavky na přístupnost některých klíčových produktů a služeb znevýhodněným osobám.

Rada 7. 12. 2017 zaujala obecný přístup k návrhu Komise na zpřístupnění každodenních výrobků a služeb osobám se zdravotním postižením, tzv. Evropský akt přístupnosti, jehož návrh Komise předložila v prosinci 2015. Cílem je vymezit společné požadavky na přístupnost některých klíčových produktů a služeb, což by osobám se zdravotním postižením na úrovni EU mělo pomoci se plně zapojit do společnosti. Návrh směrnice stanovuje jaké produkty a služby by měly být přístupné, ale neurčuje jejich technický charakter. Veškeré informace by měly být poskytovány ve formě, která by byla přístupná všem osobám (více v příspěvku „Osoby se zdravotním postižením by měly mít snazší přístup ke zboží a službám“, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2015). Dohoda o aktu přístupnosti mezi členskými státy otevřela cestu k závěrečným jednáním s EP, který svůj postoj přijal již v září 2017.

Europass v novém

  • Europass by měl fungovat jednodušeji a efektivněji.

  • Cílem je lépe informovat o svých dovednostech, kvalifikacích a zkušenostech prostřednictvím standardizovaných vzorů ve všech jazycích EU.

Rada 15. 12. 2017 dospěla k prozatímní dohodě o novém rámci Europass, které bylo s EP dosaženo 13. 12. 2017. Cílem je lépe informovat o svých dovednostech, kvalifikacích a zkušenostech prostřednictvím standardizovaných vzorů ve všech jazycích EU. Revize rozhodnutí o Europassu je součástí nové agendy dovedností pro Evropu představené v červnu 2016 (více v příspěvku „Komise by chtěla revidovat Europass“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2016). Nový rámec by měl zlepšit chápání dovedností a kvalifikací a usnadnit mobilitu v Evropě. Měla by být vytvořena nová internetová platforma, která by zahrnovala širší spektrum unijních online nástrojů a informací o dovednostech, kvalifikacích a vzdělávacích příležitostech. Nový rámec Europass má nabídnout širší spektrum služeb, jako např. vylepšený nástroj pro tvorbu životopisů a kvalifikačních profilů uživatelsky vstřícným způsobem, bezplatné nástroje k sebehodnocení, relevantní informace o vzdělávacích příležitostech po celé Evropě, jakož i informace a podporu s cílem pomoci jednotlivcům dosáhnout uznání jejich kvalifikací. Rámec by měl pomoci při pohybu mezi zeměmi osobám, které hledají nové zaměstnání nebo se kdekoli v Evropě zapojují do řízení vzdělávání a profesního rozvoje. Nový rámec Europass by měl být propojen s dalšími nástroji a službami EU týkajících se práce a systémů vzdělávání a odborné přípravy, jako je portál pracovní mobility EURES. Potvrzení dohody ze strany členských států se očekává v brzké době.

Dlouhodobá nezaměstnanost mladých je stále vysoká

  • Mladí dlouhodobě nezaměstnání mají horší postavení ve společnost.

  • Hlavním důvodem nezaměstnanosti je nedostatek vzdělání a pracovních zkušeností.

Eurofound 28. 12. 2017 zveřejnil studii o dlouhodobé nezaměstnanosti mladých. Mladí lidé jsou více zasaženi dlouhodobou nezaměstnaností než jiné věkové skupiny. Nová zpráva identifikuje faktory, které zvyšují riziko, že se mladá osoba ocitne v této situaci. Ačkoli nezaměstnanost mladých lidí od roku 2013 klesá, stále zůstává vysoká ve srovnání s jinými věkovými skupinami. V roce 2016 bylo 18,7 % mladých lidí ve věku 15-24 let nezaměstnaných, ve srovnání s 8,2 % pracovníků ve středním věku a 6,5 % starších pracovníků. Tento trend je obdobný u dlouhodobé nezaměstnanosti: v roce 2016 bylo v Evropě dlouhodobě nezaměstnaných 5,5 % mladých lidí ve věku 15-24 let ve srovnání s 3,9 % starších pracovníků. Nová studie navazuje na předchozí výzkum týkající se mladých lidí a ukazuje, že nedostatek vzdělání a pracovních zkušeností jsou 2 hlavní faktory, které zvyšují pravděpodobnost dlouhodobé nezaměstnanosti. Zpráva také zdůrazňuje, že dlouhodobá nezaměstnanost výrazně ovlivňuje několik aspektů psychického stavu mladých lidí. Konkrétně snižuje celkovou životní spokojenost a zvyšuje riziko sociálního vyloučení.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality