Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2017

09.04.2017
Euroskop

Komise chce zlepšit návratovou politiku, EP žádá Komisi o reciproční opatření v rámci vízové politiky vůči USA, Třetí zpráva o pokroku rámce pro migrační partnerství, Rada hodnotila pokrok v provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany, Země, které nepřijímají uprchlíky, by neměly dostávat peníze z EU, Revizi směrnice o střelných zbraních schválil EP, Poslanci objasnili svůj postoj k budoucnosti obrany, EU zahájila vzdělávací program pro 230 tis. uprchlíků, Žadatelů prvně žádajících o azyl bylo v roce 2016 méně

  • Návratová politika stále nefunguje

  • Vnější hranice EU mají být lépe chráněny

  • USA nezrušily víza pro některé členské státy EU

  • Finanční podpora pro Afriku má posílit migrační partnerství

  • Zlepšení schopnosti EU v oblasti obrany s využitím stávajících struktur

  • Prostředky z EU mají být propojeny s přijímáním uprchlíků

  • Poslanci schválili revizi o střelných zbraních

  • EP hodnotil budoucnost obrany v EU

  • Vzdělávání uprchlíků má být podpořeno dalšími finančními prostředky

  • Počet žadatelů o azyl poklesl

Komise chce zlepšit návratovou politiku

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o účinnější návratové politice v Evropské unii – aktualizovaný akční plán (KOM(2017)200)

Commission recommendation of 7.3.2017 on making returns more effective when implementing the Directive 2008/115/EC of the European Parliament and of the Council (C(2O17)1600)

  • Komise představila aktualizovaný Akční plán EU v oblasti navracení

  • Státy od Komise obdržely konkrétní doporučení na účinnější navracení

  • EU chce zajistit dodržování stávajících pravidel

  • Na vnitrostátní programy v oblasti návratů i na konkrétní společné evropské činnosti související s návraty a reintegrací má být v roce 2017 uvolněno 200 mil. €

  • Komise 2. 3. 2017 zveřejnila 2 dokumenty, jejichž cílem je zajistit efektivnější navracení osob nelegálně pobývajících na území EU. Prvním dokumentem je aktualizovaný akční plán EU v oblasti navracení, druhým dokumentem je soubor doporučení členským státům týkající se účinnějších řízení o navracení.

Pozadí

Evropský program pro migraci z května 2015 stanovuje, že pouze účinná a humánní návratová politika může vést k řešení otázek migrace a omezení nelegální migrace. Směrnice o navracení, která vstoupila v platnost v roce 2010, stanovuje společná pravidla pro návrat a vyhoštění nelegálně pobývajících migrantů, využívání donucovacích opatření, zajištění a opětovný vstup, a to při plném dodržování základních a lidských práv. V září 2015 předložila Komise akční plán EU v oblasti navracení, který obsahoval 36 konkrétních opatření, jak může EU zvýšit účinnost svého systému. Stanovená opatření jdou buď již provedena, nebo jsou ve fázi příprav či zavádění. Komise v červnu 2016 předložila rámec pro migrační partnerství a Evropská rada jej schválila v červenci 2016, který má zmobilizovat opatření a zdroje, jež má EU k dispozici pro svou vnější činnost, a zacílit je na řízení migrace. V říjnu 2016 Evropská rada vyzvala členské státy k posílení vnitrostátních správních postupů týkajících se navracení. V maltském prohlášení hlav států nebo předsedů vlád z února 2017 bylo zdůrazněno, že evropskou návratovou politiku je třeba kriticky zhodnotit.

Klíčové a sporné body

Předložená opatření mají zejména vést k odstranění nedostatků a k uplatňování stávajících pravidel. Komise vydala pokyny ke konkrétním a okamžitým opatřením, která členské státy mohou při provádění právních předpisů EU v oblasti navracení přijmout, aby navracení osob probíhalo účinněji. Komise konkrétněji doporučuje, aby členské státy:

  • do června 2017 zlepšily koordinaci mezi všemi svými útvary a orgány zapojenými do procesu navracení;
  • odstranily nedostatky zkrácením lhůt pro odvolání, systematickým vydáváním časově neomezených rozhodnutí o navrácení a kombinováním rozhodnutí o ukončení oprávněného pobytu s vydáním rozhodnutí o navrácení, aby se předešlo zdvojování práce;
  • zamezily zneužívání systému využitím možnosti posuzovat žádosti o azyl ve zrychleném řízení, nebo ve vhodných případech v řízení na hranicích, existuje-li podezření, že je žádost o azyl podána pouze s cílem odložit výkon rozhodnutí o navrácení;
  • předcházely útěkům zajištěním osob, jimž bylo vydáno rozhodnutí o navrácení a z jejichž chování je patrné, že se mu nehodlají podřídit – například odmítají spolupracovat při procesu zjišťování totožnosti nebo se prudce či podvodně brání návratové operaci;
  • zvýšily účinnost řízení a rozhodnutí o navrácení tím, že dobrovolné opuštění území bude přiznáno pouze v nezbytných případech a na základě žádosti a bude pro něj, s ohledem na individuální okolnosti, stanovena co nejkratší lhůta;
  • do června 2017 připravily operativní programy asistovaného dobrovolného návratu a zajistily náležitou informovanost o dobrovolných návratech a programech asistovaného dobrovolného návratu a reintegrace.

Aktualizovaný akční plán v oblasti navracení stanovuje pro každou fázi procesu navracení konkrétní

kroky, které by měly vyřešit problémy týkající se návratu jak na úrovni EU, tak ve spolupráci

se zeměmi původu a tranzitu. Mezi navrhovaná opatření na úrovni EU patří:

  • vyšší finanční podpora členským státům – na vnitrostátní programy v oblasti návratů i na konkrétní společné evropské činnosti související s návraty a reintegrací bude v roce 2017 uvolněno 200 mil. €;
  • lepší výměna informací za účelem vymáhání navracení tím, že se na vnitrostátní úrovni budou v reálném čase shromažďovat informace, které se budou sdílet v rámci stávající aplikace pro integrované řízení navracení, a dále urychlením práce na přijetí návrhů na reformu schengenského informačního systému a systému Eurodac a na vytvoření unijního systému vstupu/výstupu (EES) a systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS);
  • výměna osvědčených postupů s cílem zajistit, že reintegrační balíky budou ve všech členských státech konzistentní a rovnocenné, aby země původu nemohly dávat přednost návratům ze států, které nabízejí atraktivnější podmínky.
  • komplexní podpora členským státům ze strany Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jejímž úkolem bude zintenzivnit přednávratovou pomoc a dále do června 2017 zřídit mechanismus komerčních letů k financování návratů zemí;
  • vyřešení problémů souvisejících se zpětným přebíráním osob tím, že se bude usilovat o urychlené uzavření jednání o dohodách o zpětném přebírání osob s Nigérií, Tuniskem a Jordánskem a pracovat na navázání spolupráce s Marokem a Alžírskem.
  • koordinované a účinné kolektivní působení při jednáních takovým způsobem, že se k jednotlivým třetím zemím bude přistupovat podle jejich specifik.

Předpokládaný další vývoj

Zprávu o pokroku při provádění aktualizovaného akčního plánu v oblasti navracení a souvisejícího doporučení by měla Komise vydat do prosince 2017.

Odkazy

Krátce…

EP žádá Komisi o reciproční opatření v rámci vízové politiky vůči USA

  • Občané Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska stále nemohou cestovat do USA bez víz

  • Poslanci požadují reciproční opatření, tj. dočasně pozastavit bezvízový styk s USA

EP 2. 3. 2017 přijal usnesení o povinnostech Komise v oblasti vízové vzájemnosti. Občané Bulharska, Chorvatska, Kypru, Polska a Rumunska stále nemohou vstoupit na území USA bez víz, zatímco američtí občané mohou cestovat do všech zemí EU v rámci bezvízového styku. Dle EP má Komise zákonnou povinnost přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým dočasně pozastaví osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetích zemí, které nezrušily vízovou povinnost pro občany některých členských států EU, a to ve lhůtě 24 měsíců od data zveřejnění oznámení v tomto smyslu, přičemž tato lhůta uplynula v dubnu 2016. V dubnu 2014 byla Komise informována, že 5 zemí neplní své závazky vůči EU, pokud jde o reciprocitu bezvízového styku: Austrálie, Brunej, Kanada, Japonsko a USA. Austrálie, Brunej a Japonsko nicméně zrušili vízovou povinnost pro všechny občany EU a Kanada tak hodlá učinit v prosinci 2017. USA zatím o snaze zrušit vízovou povinnosti neinformovaly, což je hlavní důvod pro usnesení EP.

Třetí zpráva o pokroku rámce pro migrační partnerství

  • Finanční podpora pro regiony má zabránit překračování hranic

  • Pokroku bylo dosaženo v otázce koordinace s mezinárodními partnery, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a IOM

Komise 2. 3. 2017 představila třetí zprávu o pokroku dosaženém v rámci pro migrační partnerství a první kroky přijaté k provádění opatření na trase přes centrální Středomoří. V 5 prioritních zemích Afriky – Etiopii, Nigeru, Nigérii, Mali a Senegalu – byl zaznamenán určitý pokrok, ale přesto je nutné zesílit úsilí. Prioritou zůstává řízení migračních toků na trase vedoucí přes centrální Středomoří, přičemž v roce 2017 bylo na projekty týkající se migrace uvolněno 200 mil. €, zejména v Libyi. Cílem je snížit počet překročení hranic a pokračovat v záchraně životů na moři, intenzivnější boj proti převaděčům a obchodníkům s lidmi, ochrana migrantů, zvýšení počtu přesídlení, podpora asistovaných dobrovolných návratů a řízení migračních toků přes jižní libyjské hranice. Došlo k zesílení koordinace s mezinárodními partnery, jako je Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a International Organization for Migration (IOM). Například s IOM byla podepsána smlouva v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku, jejíž náplní je provádění humanitární repatriace a reintegrace, která by se zpočátku měla dotknout 5 tis. migrantů v Libyi. V prosinci 2016 bylo v rámci svěřenského fondu EU pro Afriku schváleno celkem 42 nových programů v hodnotě 587 mil. €. Celkem již bylo přijato 106 projektů přesahujících částku 1,5 mld. €. Svěřenský fond EU pro Afriku působí ve 26 zemích a v současné době alokoval více než 2,5 mld. €, včetně 152 mil., které doposud přislíbily členské státy EU a jiní dárci. Doposud byl v roce 2017 asistovaný návrat nabídnut 560 migrantům, kteří zůstali v Libyi. V rámci operace Sophia byl dokončen první balek výcvikových kurzů pro 93 členů libyjské pobřežní stráže a příslušníků námořnictva, přičemž již bylo zahájeno provádění druhého balíku. Komise tyto snahy doplňuje rozšířením specializovaného výcviku pro libyjskou pobřežní stráž a námořnictvo, který zajišťuje operace Seahorse. Do července 2017 je naplánováno 15 nových výcvikových kurzů.

Rada hodnotila pokrok v provádění globální strategie EU v oblasti bezpečnosti a obrany

  • V Bruselu má být zřízen útvar schopnosti vojenského plánování a provádění

  • Rada představila návrhy na zefektivnění bezpečnosti a obrany v EU

Rada 6. 3. 2017 schválila koncepční poznámku týkající se schopností operačního plánování a vedení misí a operací SBOP. Poznámka obsahuje opatření ke zlepšení schopnosti EU efektivněji s využitím stávajících struktur. Cílem je posílení součinnosti mezi civilní a vojenskou oblastí. Krátkodobým cílem je zřídit v rámci Vojenského štábu EU v Bruselu útvar schopnosti vojenského plánování a provádění (MPCC), který by měl být na strategické úrovni odpovědný za operační plánování a vedení vojenských misí bez výkonných pravomocí. Nově zřízený útvar MPCC by měl fungovat souběžně a koordinovaně s útvarem schopnosti civilního plánování a provádění (CPCC). Ředitelem útvaru MPCC by měl být generální ředitel Vojenského štábu EU, který by měl vykonávat funkce velitele mise v případě vojenských misí bez výkonných pravomocí včetně 3 výcvikových misí EU nasazených ve Středoafrické republice, v Mali a Somálsku. Rada se také dohodla na tom, že je třeba pokračovat v práci na inkluzivní stálé strukturované spolupráci vycházející z modulárního přístupu. Ta by měla být otevřena všem členským státům, které jsou ochotny přijmout nezbytné přísné závazky a splnit stanovená kritéria. Rada vítá myšlenku pravidelných specializovaných zasedání ministrů obrany, zpočátku 1x za 2 roky a častěji, bude-li tak rozhodnuto. Provádění globální strategie EU zahrnuje i další úsilí zaměřené na posílení odolnosti a vytvoření integrovaného přístupu ke konfliktům a krizím, posílení provázanosti vnitřních a vnějších politik, aktualizaci stávajících nebo vypracování nových regionálních a tematických strategií a intenzivnější úsilí v oblasti veřejné diplomacie.

Země, které nepřijímají uprchlíky, by neměly dostávat peníze z EU

  • Odmítnutí žadatelů o azyl by nemělo být možné

  • Žadatelé o mezinárodní ochranu by měli mít možnost zaregistrovat se jako skupina a mohli by být relokováni společně

Poslankyně Cecilia Wikströmová (ALDE, SE) 8. 3. 2017 představila pozměňovací návrh k revizi dublinského nařízení. Jedná se o první reakcí na návrh Komise , který byl předložen v květnu 2016. Dublinské nařízení určuje, který členský stát je odpovědný za zpracování žádosti o azyl a představuje základní kámen azylového systému EU, který je v současné době prochází modernizací. C. Wikströmová představila svůj návrh zprávy před výborem LIBE a nastínila několik změn: (1) Zamítnutí návrhu na solidární příspěvek v případě odmítnutí žadatele o azyl. Pokud členský stát odmítá podílet se na systému relokace, tak by neměl mít možnost získat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů. (2) Přesun žadatelů o azyl do jiných zemí EU by měl být automaticky spuštěn, když země dosáhne 100 % svého přiděleného podílu (ne 150 %, jak navrhuje Komise). (3) Slučování rodin by mělo být rychlejší se zvláštním zaměřením na děti.( 4) Žadatelé o mezinárodní ochranu by měli mít možnost zaregistrovat se jako skupina (maximálně 30 osob) při příchodu do Evropy. Ti by měli být poté relokováni společně. Poslanci se mohli k návrhu C. Wikströmové vyjádřit do 23. 3. 2017. Poté by mohlo začít neformální jednání s Radou s cílem dosáhnout dohody o konečné podobě návrhu.

Revizi směrnice o střelných zbraních schválil EP

  • Poslanci vysokým poměrem schválili dlouho projednávanou revizi směrnice o střelných zbraních

  • Revizi musí ještě schválit Rada

EP 14. 3. 2017 schválil poměrem 491:178:28 novelu směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Návrh, který byl kompromisním zněním z trialogu uskutečněného v prosinci 2016, zavádí přísnější kontroly zbraní ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivovaných zbraní, současně však poskytuje i prostor pro výjimky udělované členskými státy s cílem respektovat práva současných zákonných vlastníků (více v příspěvku „Byla dojednána prozatímní politická dohoda o směrnici o střelných zbraních“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016). Návrh musí být ještě formálně schválen Radou. Členské státy budou poté mít 15 měsíců ode dne vstupu směrnice v platnost, aby provedly nová pravidla ve vnitrostátním právu a 30 měsíců, aby zavedly systémy registraci pro sledování a identifikování zbraní.

Poslanci objasnili svůj postoj k budoucnosti obrany

  • Poslanci chtějí v rámci obrany využívat veškeré možnosti Lisabonské smlouvy

  • Měla by být vytvořena Rada ve složení pro obranu

EP přijal 16. 3. 2017 poměrem 360:212:48 usnesení o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky – možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva. Usnesení vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Radu a členské státy, aby zajistily soudružnost mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti, aby k těmto oblastem přistupovaly na základě globálního a komplexního přístupu a aby využívaly všechny možnosti, jež skýtá Lisabonská smlouva, zejména pak mechanismy o stálé strukturované spolupráci a o provádění misí SBOP skupinou členských států, s cílem dosáhnout rychlejšího, účinnějšího a flexibilnějšího provádění misí a operací. Pravidla pro spolupráci v rámci stálé strukturované spolupráce by měla být jasněji vymezena. K Evropské obranné agentuře (EDA) a ke stálé strukturované spolupráci by se mělo přistupovat jako k institucím EU sui generis, jako je tomu v případě Evropské služby pro vnější činnost. Dle poslanců je stále zapotřebí vytvořit formát Rady ve složení pro obranu za předsednictví místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, aby koordinovala provádění SBOP a zajistila její větší efektivnost. EP se rovněž domnívá, že je nezbytné zvýšit státní výdaje na obranu na 2 % HDP, což by to znamenalo najít navíc 100 mld. € pro obranu do konce příštího desetiletí. Dle poslanců je třeba vést také důkladnější diskuse o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím v oblasti SBOP.

EU zahájila vzdělávací program pro 230 tis. uprchlíků

  • Děti v Turecku by měly být podpořeny 34 mil. € na vzdělání

  • Projekt by měl být realizován ve spolupráci s UNICEF

Komise 16. 3. 2017 zahájila dosud největší humanitární program pro vzdělávání v mimořádných situacích. Podpora by měla plynout pro více než 230 tis. uprchlíkům v Turecku. Celkově 34 mil. € z CCTE (Conditional Cash Transfer for Education) by mělo být poskytnuto od května 2017 rodinám uprchlíků, jejichž děti pravidelně chodí do školy. Projekt by měl být realizován ve spolupráci s UNICEF za podpory turecké vlády. Partnerem by měl být také turecký Červený půlměsíc. Nový projekt vzdělávání navazuje na program ESSN (Emergency Social Safety Net), který byl zahájen Komisí v září 2016 a díky kterému mohli uprchlíci prostřednictvím debetní karty platit za základní potřeby, jako je jídlo a přístřeší. Turecko je v současné době hostitelem pro více než 3 mil. uprchlíků a téměř 1/2 z nich jsou děti.

Žadatelů prvně žádajících o azyl bylo v roce 2016 méně

  • V roce 2016 žádalo o mezinárodní ochranu 1,204 mil. osob a z toho 335 tis. Syřanů

  • V Německu požádalo o azyl 6 z 10 žadatelů žádajících poprvé o mezinárodní ochranu

Eurostat 16. 3. 2017 vydal zprávu hodnotící počet žadatelů prvně žádajících o azyl. V roce 2016 žádalo o mezinárodní ochranu 1,204 mil. osob, což je číslo o něco menší než v roce 2015 (1,257 mil.), ale téměř 2krát vyšší než v roce 2014 (563 tis.). Ze Sýrie pocházelo 335 tis. osob, z Afghánistánu 183 tis. osob a z Iráku 127 tis. osob, což představuje o něco více než polovinu všech prvních žádostí. V Německu požádalo o azyl 6 z 10 žadatelů žádajících poprvé o mezinárodní ochranu. Na druhém místě v počtu žadatelů byla Itálie (121 tis. – 10 %) následována Francii (76 tis. – 6 %) a Řeckem (50 tis. – 4 %) a Rakouskem (40 tis. – 3 %). Počet poprvé žádajících o azyl nejvíce vzrostl v porovnání s rokem 2015 v Řecku (+ 339 %), v Německu (+ 63 %) a v Itálii (+ 46 %). Naproti tomu největší pokles byl zaznamenán v severských členských státech – ve Švédsku (-86 %), ve Finsku (-84 %) a v Dánsku (-71 %). Výrazný pokles byl zaznamenán také v Maďarsku (-84 %), Belgii (-63 %), Nizozemí (-55 %) a v Rakousku (-53 %).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality