Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2012

04.11.2012
Euroskop

EMPL se zabýval budoucností evropského globalizačního fondu, Komise představila nový Fond evropské pomoci nejchudším osobám

EMPL se zabýval budoucností evropského globalizačního fondu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) (KOM(2011)608)

Výbor EMPL 8. 10. 2012 posuzoval pozměňovací návrhy ke zprávě Marian Harkin týkající se fungování Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) v období 2014-2020.

Pozadí

Komise svůj návrh předložila v říjnu 2011 (více v příspěvku „Komise chce otevřít evropský globalizační fond většímu počtu zájemců, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2011). EGF vznikl v lednu 2007 na základě nařízení č. 1927/2006 s cílem finančně napomáhat podnikatelským subjektům, jež se dostaly do existenčních obtíží v důsledku globalizace. Ročně disponuje 500 mil. €, přičemž běžně se z nich vyčerpá jen zlomek. V červnu 2009 bylo proto v Úředním věstníku EU uveřejněno nařízení č. 546/2009, které podmínky pro čerpání z EGF rozvolňuje. Nový legislativní návrh upravující fungování EGF v letech 2014-2020 na něj meritorně navazuje – dočasná opatření, která v důsledku finanční a hospodářské krize z roku 2008 zavedlo nařízení č. 546/2009, by se měla stát trvalými. Problémem je ale postoj členských států. Z debaty v Radě v červnu 2012 vyplynulo, že pokračování EGF po roce 2013 si otevřeně přejí (zatím) jen 4 členské státy – Francie, Španělsko, Irsko a Lucembursko – a stále existuje dostatečně silná blokační menšina, již tvoří ČR, Estonsko, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Slovensko, Švédsko a Velká Británie

Klíčové a sporné body

EMPL rozporuje navrhovanou eventualitu, aby se „nový EGF explicitně vztahoval i na sektor zemědělství, jak navrhla Komise, ale je pro, aby za „pracovníka byl (v kontrastu s původními nařízeními č. 1927/2006 a č. 546/2009) považován nejen zaměstnanec se smlouvou na dobu neurčitou, ale i zaměstnanec se smlouvou na dobu určitou, sezónní zaměstnanec (interim worker), OSVČ či podnikatel z malého a středního podniku.

Ve výsledku by tedy zemědělci z rámce nařízení de facto být vyloučeni neměli. Tento přístup údajně podporuje i výbor AGRI.

EGF by měl aktivity členských států kofinancovat 60 %, což je o 10 procentních bodů více, než navrhla Komise.

Pokud půjde o stát, který má možnost čerpat prostředky z Kohezního fondu, mělo by kofinancování dosahovat 70 %, v případě zemí čerpajících finanční pomoc dle čl. 77 nařízení č. 1083/2006 (o obecných ustanoveních o ERDF, ESF a Kohezním fondu) nebo z EFSF až 80 %. Členské státy by nicméně měly usilovat o to, aby 100 % pracovníků podpořených z EGF získalo do 3 měsíců „stabilní zaměstnání (Komise navrhovala lhůtu 12 měsíců a „stabilní zaměstnání jen u 50 % pracovníků).

V jednání je také eventualita, aby Komise mohla ad hoc určit globalizací ohrožený sektor, který by pak měl de facto privilegovaný přístup k prostředkům z EGF. Socialisté zase navrhují, aby v případě uzavření podniku z důvodu globalizace měli pracovníci možnost získat prostředky z EGF a spravovat je formou družstva. Objevil se i návrh, aby EGF byl sloučen s ESF a byl přejmenován na „Evropský fond pro přizpůsobení se udržitelnosti (European Sustainability Adjustment Fund).

Předpokládaný další vývoj

Výbor EMPL by měl o pozměňovacích návrzích ke zprávě Marian Harkin a zprávě jako celku hlasovat 6. 11. 2012.

Kyperské předsednictví údajně hodlá omezit objem peněz v EGF po roce 2013 z plánovaných 429 mil. € ročně na 245 mil. €, a to kvůli odporu vůči pokračování EGF nejen ze strany samotného Kypru, ale zejm. Německa, Slovenska, Švédska, ČR, Lotyšska, Nizozemska, Velké Británie a Estonska.

Odkazy

Komise představila nový Fond evropské pomoci nejchudším osobám

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (COM(2012)617)

Komise 24. 10. 2012 předložila návrh na založení nového Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Ten by měl být nástupcem zanikajícího Programu EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby.

Pozadí

Strategie Evropa 2020 zavazuje EU, aby snížila počet chudých či osob ohrožených chudobou minimálně o 20 mil. Ze 116 mil. osob v EU, které jsou ohroženy chudobou či sociálním vyloučením, je přibližně 40 mil. stiženo závažnou hmotnou nouzí. Jedním z hlavních projevů hmotné nouze je nemožnost získat odpovídající množství kvalitních potravin. Podíl obyvatel EU, kteří si obden nemohou dovolit pokrm z masa, drůbeže nebo ryby (či jeho vegetariánskou obdobu), což Světová zdravotnická organizace vymezila jako základní potřebu, činil v roce 2010 8,7 %, tj. více než 43 milionů osob. V roce 2011 byla situace ještě horší. Ukazuje se také, že lidí bez domova jsou v EU přes 4 mil. Podle zprávy Komise je také přes 24 mil. děti v EU ohroženo chudobou.

Nový fond má nahradit Program EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby, který funguje od roku 1987 a ročně přes charitativní organizace rozdělí přes 500 tis. tun nakoupených potravin v hodnotě 500 mil. €. Potraviny se v Evropě chudým rozdělují z přebytků, které od zemědělců vykupuje Komise. Tyto nákupy ale v poslední době výrazně klesly. Kvůli reformám a vyčerpání intervenčních zásob zemědělských přebytků bude v roce 2013 program ukončen. 10. 10. 2012 byly alokovány poslední prostředky, které budou z programu vyčerpány.

Nový Fond pomoci má být také doplňkem ESF, který se zaměřuje na podporu jednotlivců s cílem zvýšit jejich uplatnění na trhu práce, což je pro velmi chudé lidi nedostupný nástroj pomoci.

Klíčové body

Fond by prostřednictvím partnerských organizací podporoval systémy členských států a poskytoval nejchudším osobám potraviny a osobám bez domova a dětem v hmotné nouzi oděvy a další zboží základní potřeby. Komise plánuje, že fondu bude na období 2014-2020 přidělen rozpočet ve výši 2,5 mld. € a bude začleněn do kategorie sociální a kohezní politiky. Členské státy by nesly odpovědnost za proplácení 15 % nákladů svých národních programů a zbývajících 85 % by bylo financováno fondem.

Členské státy by tyto prostředky čerpaly v rámci operačních programů, v nichž působí také organizace, které o nejchudší osoby pečují. Podrobná kritéria by stanovily buď státy samy, nebo přímo organizace zajišťující podporu. Brusel chce v této oblasti dát co největší flexibilitu. Organizace, často nevládní, by krom rozdělování hmotné pomoci asistovaly při začleňování těchto osob do společnosti, na což by mohly také získat peníze. Za peníze z fondu by materiální potřeby nakoupily vnitrostátní orgány a pak je rozdělily, nebo by je nakoupily přímo organizace.

Proti zavedení fondu tohoto typu se dlouhodobě staví státy jako Velká Británie, Německo, Nizozemsko, Dánsko, ČR a Švédsko. Ty také z fondu čerpají buď málo, nebo vůbec.

Postoj ČR

ČR hlasovala v říjnu 2011 proti navýšení výdajů pro Program EU pro rozdělování potravin mezi nejchudší osoby a následně také pro jeho zrušení. Podle české vlády by se každá země měla o své chudé postarat sama. ČR bude v roce 2013 z fondu čerpat 4,6 mil. korun, což je druhá nejnižší suma. Například do Itálie zamíří z programu více než 98 mil. €, do Španělska 86 mil. €, a do Polska 77 mil. €.

Rozdíl ovšem nevychází z počtu obyvatel, ale z toho, že do kategorie nejchudších zařadila česká vláda jenom bezdomovce. To mnozí zástupci místních nevládních organizací kritizují. Ministr zemědělství ale prohlásil, že sociální výdaje by neměly být řešeny přes zemědělství. Předpokládá se, že k novému nástroji zaujme česká vláda stejně odmítavý postoj, jako k předchozímu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh byl postoupen EP a Radě.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality